Zákaz kouření cigaret? Kouření ve většině zemí končí samo

Počty kuřáků cigaret se ve většině zemí světa postupně snižují. Například v České republice, se snížil počet kuřáků o 2% a dále klesá. Podle informací publikovaných v roce 2021, se snížil počet kuřáků cigaret (nad 15 roků) z 25% na 23%. Podobné je to i v dalších zemních světa.

Počet kuřáků cigaret v ČR

Podle údajů publikovaných v roce 2021 (data za rok 2020 a dále do minulosti), se počet kuřáků v ČR neustále snižuje.

Zatímco v roce 2012, kouřilo cca 31,5% všech osob od 15 roků, v roce 2020 to už bylo jen 23%.

Česká republika má asi 10,5 miliónu obyvatel, a podíl dětí do 15 roků, je cca 16%, takže počet kuřáků odpovídá cca 2 miliónům obyvatel. Což je zhruba o 750 000 lidé méně, než v roce 2012.

Vzhledem k tomu, jaké jsou prokazatelné následky kouření, nebo i vzhledem k tomu, jak je finančně náročná léčba následků kouření (podle některých informací stojí léčba následků kouření minimálně 6 miliard ročně, podle jiných je to až 50 miliard – při započítání i všech nepřímých plateb), je snižování počtu kuřáků určitě dobrá zpráva.

Ve většině zemí by kouření cigaret mohlo skončit do roku 2050

Počty kuřáků cigaret se ale nesnižují jenom v ČR. Je to obecný trend u většiny vyspělejších zemí (v mnoha zemních je snižování počtu kuřáků, ještě rychlejší než v Česku).

Podle některých informací, se za posledních 20 roků, snížil počet kuřáků v dětské populaci až o 75%. Klesá i počet kuřáků v mužské populaci. Přibývá nejenom těch, kdo nikdy kouřit nezačali, ale především těch, co s kouřením přestali.

Na Havaji chtějí zavést věkovou hranici pro nákup cigaret na 100 roků

Se zajímavým nápadem, jak nepřímo zakázat kouření, přišli na Havaji. Tam by údajně chtěli začít postupně, každý rok, zvyšovat věkovou hranici, pro nákup cigaret.

Takže zatímco letos byste si mohli například koupit cigarety od 20 roků, o pár roků později by to bylo už od 30 roků, následně od 40 roků a nakonec až od 100 roků.

V praxi by to v podstatě znamenalo, že ti kdo kouří, by mohli ještě „dokouřit“, ale nikdo mladší by už neměl šanci, si legálně koupit cigarety a začít s kouřením.

Na Novém Zélandu, chtějí zakázat prodej cigaret lidem, narozeným po roce 2008

Podobně chtějí zakázat cigarety i na Novém Zélandu. Tam chtějí přijmout zákon, že lidé narození po roce 2008, tedy lidé, kterým bude 14 roků ve chvíli, kdy by zákon začal platit, by už neměli šanci si legálně koupit cigarety. Naopak ti, kdo si již tento zlozvyk vytvořili, by omezováni nebyli.

Zákaz prodeje cigaret pro děti nefunguje, nebo ano?

Nejsem si jistý, jestli podobné zákazy, mají šanci reálně fungovat. Na jednu stranu to zní hezky – děti, které zatím stejně kouřit nemohou, s tím ani nebudou mít šanci začít.

Tím, že se nikdy ve svém životě nedostanou legálně k cigaretám, tak si nebudou moci vytvořit závislost. Zákaz prodeje cigaret, je tak vlastně nebude nijak omezovat, protože s kouřením ani nikdy nezačnou.

Je ale jasné, že v realitě to takto jednoduše fungovat nebude.

V Česku také platí zákaz prodeje cigaret (nebo i dalších tabákových výrobků nebo i alkoholu) lidem, kterým je méně než 18. A stačí jít někdy po ránu nebo během dopoledne, kolem nějaké střední školy, a hned je vidět, jak moc se takový zákaz v praxi dodržuje.

Zákazy by se měly vztahovat především na ty, kdo ještě kouřit nezačali

Osobně se mi ale ta idea docela líbí. Když někdo kouří, tak ať si tedy kouří dál. Tam je asi jasné, že takové lidi možná lze trochu přesvědčit zdůrazňováním různých negativ, spojených s kouřením, ale že nemá smysl jim cigarety zakazovat úplně.

Naopak těm, kdo „teoreticky“ s kouřením ještě nezačali, by se přístup k cigaretám co nejvíce ztížil. I když si děti v praxi cigarety nakonec stejně někde seženou, pokud by se podobný zákaz (jako třeba ten na Novém Zélandu) trochu striktněji vymáhal, tak je velká šance vychovat první nekuřáckou generaci.

A i kdyby se to nepovedlo na 100%, radikální snížení počtu kuřáků v jedné generaci, by znamenalo, že v další generaci jich bude ještě méně (děti, které zkouší kouřit cigarety, jen napodobují starší vrstevníky).

Poznámka:

Osobně jsem kouřil skoro 15 roků, než se mi to povedlo nejprve omezit, a pak i přestat (stále si ale několikrát za rok cigaretu zapálím. Dnes už ale jen „z nostalgie“ (myslím, že tak maximálně 5 – 10 cigaret za rok, spíš méně)).

Osobně se tedy nepovažuji za nějakého militantního nekuřáka, který musí přejít na druhý chodník, když na ulici potká někoho se zapálenou cigaretou. Čím jsem, ale starší, tím více si asi uvědomuji, jak bylo (a pořád je), kouření cigaret absolutně zbytečné. Nic mi to nedalo, a vzalo mi to asi dost.