Ústavní soud začal řešit valorizace důchodů – bude stát vracet důchodcům peníze?

Ve středu 10. ledna 2024, začal Ústavní soud projednat stížnost poslanců ANO, na loňskou „osekanou“ valorizaci důchodů (mimořádné zvýšení penzí od června 2023).

Vláda tvrdí, že je vše v pořádku, protože díky omezení valorizace, se ušetřilo 19 miliard korun. Opozice tvrdím, že to je závažné porušené základních právních principů.

Jak o tom rozhodne Ústavní soud? A bude stát muset vracet peníze?

Spor o valorizace důchodů – o co se vlastně jedná?

V minulém roce, byla vysoká inflace. Podle podmínek, které stanovoval zákon, mělo od června 2023, dojít k mimořádné valorizaci.

Podmínky, za kterých se provádí mimořádná valorizace, a výpočet o kolik se mají zvýšit důchody, byly jasně dány zákonem. Podmínky byly splněny na konci ledna 2023 a vláda měla už jenom zajistit, aby včas odešly zvýšené důchody (nic jiného po ní zákon nechce).

Vládě ale bylo zřejmé, že další vysoké valorizace, si důchodový účet už nemůže dovolit (ten už je v mínusu, a situace se bude dále zhoršovat – proto se nyní řeší i celková reforma důchodů).

Vláda ale nechtěla řešit omezení mimořádné valorizace včas, protože se blížily prezidentské volby.

Vláda potřebovala, aby byl zvolen pro ni výhodný kandidát. Takže nechtěla před volbami „nasrat“ důchodce. Protože volba prezidenta je přímá, a důchodců je hodně.

Jakmile byl zvolen prezident, kterého prosazovala vláda, tak byl rychle „vyhlášen“ stav legislativní nouze, a během zrychleného jednání, se omezilo zvyšování důchodů od června.

Podle původních podmínek, měli důchodci dostat od června 2023 přidáno asi 1770 Kč, podle nových podmínek dostali přidáno jenom cca 760 Kč. Tedy o cca 1000 Kč méně (jedná se o průměrná čísla).

Opozici (především ANO) je upřímně jedno, jestli důchodci dostali přidáno málo nebo hodně. Ale je to velmi dobré politické téma.

Takže podali stížnost k ústavnímu soudu, protože počítají s tím, že si pak při volbách všichni důchodci vzpomenou, jak se za ně ANO „bilo u ústavního soudu, až do roztrhání těla“.

Být to obrácená situace, tak ústavní žalobu podává Fiala, a používal by při tom skoro úplně stejné argumenty jako Babiš.

Bylo omezení zvyšování důchodů v pořádku?

Na tuto otázku asi není jednoznačná odpověď. Bude o tom rozhodovat Ústavní soud. Ale i ten bude rozhodovat jenom o pohledu z hlediska zákona. Kromě toho existuje i řada dalších pohledů – morální, etický, politicky, ekonomický ….

Proč bylo omezení valorizací špatně:

To jak vláda prosadila omezení valorizací, bylo celkem dost „přes čáru“. Možná to nebylo vyloženě protizákonné, ale pravidla při tom byla dost výrazně „ohnuta“. Je to dost špatný precedens do budoucna.

Hlavní problém je v tom, že podle platného znění zákona, vznikl na zvýšení důchodů (o průměrných 1770 Kč) nárok už v lednu 2023. Změnu podmínek ale vláda řešila až zpětně. A retroaktivita u zákonů, je hodně špatná věc.

Je zde problém i v tom, že nedávná „hyperinflace“ na různé důchodce dopadla různě. A je mnoho těch, pro které by zvýšení důchodu o pár stovek (které jim vláda sebrala), znamenalo rozdíl mezi chudobou, a důstojným stářím.

Proč bylo omezení valorizací dobře:

Sociální (důchodové) pojištění, není žádné pojištění a rozhodně to ani není žádné spoření na důchod. Argument mnoha důchodců, že celý život si „spořili“ na důchod, je nesmyslný. Tak to rozhodně nefunguje.

V ČR to takto fungovalo kdysi dávno v minulosti. To se opravdu peníze na státní důchody „spořily“ bokem. Komunisti ale všechny naspořené peníze znárodnili, a rozhodli, že se důchody budou platit průběžně.

Pokud pomineme různé komerční spořící penzijní produkty, tak si v ČR nikdo na státní důchod nespoří.

Funguje to tak, že ti kdo pracují (nebo podnikají), platí důchodovou daň (které se řídká sociální/důchodové pojištění). A z této daně (z toho, co se průběžně vybere), se také průběžně platí důchody.

A je poměrně logické, že když se vybere málo peněz (nebo když se hodně zvyšují důchody), a tak může nastat situace, kdy není z čeho brát.

Jasně – stát to zatím lepí z jiných příjmů, ale to se dá dělat jenom po omezenou dobu. Stát může vyplácet jenom takové důchody, na jaké nyní vydělá (resp. na jaké vydělají současní zaměstnanci).

Důchody (nebo jiné státní výdaje) nejde zvyšovat do nekonečna. I stát může zkrachovat – viz Venezuela, Ekvádor, Zambie, Argentina, mnoho dalších.

Bude stát muset vracet peníze? A kolik by důchodci mohli dostat?

Možností, jak může Ústavní soud rozhodnout je více:

• Může rozhodnout, že vláda postupovala správně, a pak se nic vracet nebude
• Může rozhodnout, že sporný bod zákona je špatně, a pak by se vracely peníze
• Může vydat nějaké jiné rozhodnutí typu „aby se vlk (opozice) nažral, a koza (státní rozpočet) zůstala celá“

Pokud by soud zrušil část zákona, která omezila valorizace důchodů od června 2023, pak by to znamenalo několik věcí:

• Stát by musel důchodcům „vracet“ peníze, které jim „sebral“
• Jednalo by se o nějakých cca 7 000 Kč (průměrná částka na jednoho důchodce, někdo by ale dostal třeba jen 3 000 Kč, a jiný důchodce třeba i 15 000 Kč)
• Pokud by ústavní soud rozhodl až za několik týdnů nebo za několik měsíců, tak by stát musel vracet ještě více (teoretický „dluh“ státu vůči důchodcům, se neustále zvyšuje, každý měsíc je to dalších cca 1000 Kč pro jednoho důchodce)
• ČSSZ by musela přepočítat všechny důchody (červnová mimořádná valorizace, se propisuje do důchodů i do budoucna)
• Změna by se týkala všech důchodců, kterým vznikl nárok na důchod do konce roku 2023