Zlaté časy dluhových firem končí – konec podvodného byznysu s oddlužením

O tom, že firmy pohybující se v oblasti dluhů, exekucí, vymáhání dluhů nebo oddlužení nejsou žádní „Mirkové Dušínové“ asi netřeba pochybovat. O tom, že v byznysu s dluhy jde především o peníze, a o to, jak z dlužníků „vyrazit“ co nejvíce, je asi také jasné.

Docela pozitivně si cením toho, že se s tím stát postupně snaží něco dělat. Pravda, určitě nebylo nutné nechat to zajít dojít tak daleko. A nechat tak dlouho různé „chytráky“ zneužívat postavení dlužníků. Ale asi je lepší že se něco děje pozdě, nežli vůbec.

Konec podvodného byznysu s oddlužením

Jednou z oblastí, kde mnoho firem a různých „chytráků“ zneužívalo špatné postavení lidí v nouzi, lidí s velkými dluhy, byla oblast soudního oddlužení.

Co je to soudní oddlužení (osobní bankrot)

Již poměrně dlouhou dobu nabízí Insolvenční zákon možnost, aby fyzická osoba (tedy „normální člověk“), požádala soud o vyhlášení „osobního bankrotu“ neboli o soudní oddlužení. V takovém případě (pokud soud žádost schválil), byly po dobu 5 roků prováděny srážky ze mzdy daného dlužníka (nebo i z jiných příjmů je třeba důchod, různé sociální nebo nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti nebo různé mimořádné příjmy).

Dlužník musel zaplatit alespoň 30% dluhů. Pokud to za 5 roků zvládl, soud mu pak ten zbytek mohl odpustit. Zahájení insolvence (oddlužení), současně znamená, že se zastaví již probíhající exekuce a není možné nařizovat další. Oddlužení u soudu je tedy určitý způsob, jak se další řešit i velké dluhy. Pravda, znamená to, že 5 let daný dlužník má jen nezabavitelné minimum (což není žádná velká sláva). Ale zase může mít po 5 letech „čistý“ stůl a začít žít bez dluhů.

Zbavíme vás všech dluhů! Zn. Za „malý“ poplatek a bez záruky

Na byznys okolo soudního oddlužení se v posledních letech zaměřovala celá řada firem nebo jednotlivců. Ti inzerovali, že zbaví dlužníky jejich dluhů, že vyřeší jejich exekuce a nevím co ještě. Zpravidla to mělo pár drobných „zádrhelů“.

Zaprvé to bylo vždy za „malý“ poplatek, který byl běžně okolo 10000 Kč. Výjimkou ale nebyly i částky, ve výši několika desítek tisíc korun.

Druhým problémem bylo to, že takové firmy nic negarantovali. Velmi často to už byl vyložený podvod. Firma dobře věděla, že dlužník nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení. Takže i když pro něj připravili návrh na oddlužení i soudu, předem věděli, že soud takový návrh zamítne. Ale přesto jim nebylo „blbé“, si za tuhle zbytečnou práci naúčtovat klidně i 10 tisíc korun, nebo více.

Takže se pak člověk s dluhy dostal ještě do větší „bídy“, když vyhodil pár (desítek) tisíc jen tak „z okna“.

Novela insolvenčního zákona končí s vysokými poplatky za oddlužení

Na tyhle podvody a podvůdky, reaguje novela insolvenčního zákona, která začala platit od 1. 7. 2017. Mění se hned dvě věci.

Od začátku prázdnin může návrh na oddlužení u soudu podat v zastoupení dlužníka jen určitá (silně omezená) skupina, která zahrnuje pouze:

• Advokáty
• Notáře
• Soudní exekutory
• Insolvenční správce

Ti jediní si pak také mnohou něco účtovat za vypracování návrhu na soudní oddlužení. Zákon nově stanovuje i maximální „odměnu“ pro tyto osoby. A to ve výši 4000 Kč bez DPH (pokud je návrh podáván za jednoho dlužníka), nebo 6000 Kč bez DPH (pokud je návrh podáván při společném oddlužení manželů, tedy za dvě osoby).

Kromě výše uvedených „osob“, ještě mohou s oddlužením u soudu pomáhat akreditované osoby (myšleno právnické osoby). Ty ale nemohou za své služby účtovat žádné poplatky. Mají tím být myšleny především nejrůznější neziskové organizace, které se zaměřují na pomoc lidem s dluhy nebo ve finanční tísni.

Tyto společnosti pak mohou po dobu 12 měsíců (tedy do 30. 6. 2018) poskytovat pomoc s osobním bankrotem i bez akreditace. Po jednom roce pak už ale jen s akreditací. Akreditované „osoby“ pak podléhají dohledu Ministerstva spravedlnosti. To pak může zrušit příslušnou akreditaci nebo udělit pokutu za správní delikt, a to až do výše 100 tisíc korun. Pokud navíc někdo bude nabízet „pomoc“ s oddlužením bez akreditace, hrozí mu pokuta až 500 tisíc korun.

A podvodníci nebudou mít „co žrát“ …

Jen za rok 2016 bylo v ČR podáno 27 067 návrhů na oddlužení u soudu fyzickými, nepodnikajícími osobami. Číslo je podobné jako v předchozích letech (resp. klesá, ale řádově je to není až tak velký rozdíl). V roce 2015 to bylo 27 067 a v roce 2014 to bylo 31 577 Kč.

I kdyby služby různých firem nabízejících zprostředkování oddlužení využila jen polovina žadatelů o osobní bankrot, pak by se (při průměrné ceně za návrh na oddlužení ve výši 10000 Kč) jednalo o nějaký 130 miliónů korun.  Reálná částka, kolik lidé za oddlužení v roce 2016 utratili, se ale nedá jednoduše stanovit. Také je těžké říci, kolik z toho byly „účelně“ vynaložené prostředky, a kolik z toho byly „vyhozené“ peníze.

Dlouhodobě je až 25% návrhů soudem zamítnuto – kvůli formálním chybám v návrhu, kvůli nesplnění podmínek apod. Prostor pro zisk nejrůznějších podvodníků byl tedy poměrně velký.