Otevírací doba obchodů ve státní svátek

Není to tak dávno, co jsme měli první státní svátek (28. 10. 2016), kdy byly některé z obchodů zavřené díky novému zákonu, který upravuje právě otevírací dobu obchodů ve svátky. Musím říci, že jsem z tohoto zákona hodně rozpačitý.

Některé obchody mohou mít otevřeno, jiné ne

Celý tento „nový“ zákon o otevírací době obchodů ve svátky, mi přijde postavený na hlavu. Některé obchody mohou mít otevřeno, a jiné ne. Na ulicích to asi tolik nevynikne. Ale stačí zajít do nějakého obchodního centra, kde je třeba 1/3 obchodů zavřená a zbylé dvě třetiny jsou otevřené.

Stejně tak je divné že určitý obchod v jedné ulici mít zavřeno musí a identický obchod (klidně stejné velikosti, a stejné značky), ve vedlejší otevřeno mít může – protože se nachází poblíž vlakového nebo autobusového nádraží či u letiště.

Některé svátky ano, jiné ne

Další absurdita je to, že v některé svátky být otevřeno může (třeba 1. května, 17. listopadu, 5 a 6 června atd.), v jiné svátky zase být otevřeno nemůže. To mi přijde jako hodně nekonzistentní. Na základě čeho byly vlastně vybrány ty konkrétní svátky, kdy otevřeno být může a kdy ne?

Obchody mají zavřeno, zaměstnanci pracují

Stejně tak je absurdní to, že sice obchody musí mít zavřeno (resp. nemohou prodávat), ale to neznamená, že mají zaměstnanci nárok na volno. Zaměstnavatel je i tak může „nahnat“ do práce, aby tam dělali třeba inventuru, uklízeli nebo doplňovali zboží.

To je dle mého také absolutně proti „duchu“ zákona. Pokud bylo záměrem dopřát zaměstnancům v „marketech“ pracovní volno ve svátky, aby mohli být s rodinou, tak se to našim poslancům poněkud nepovedlo. Volno nemají nijak jisté.

Ptal se někdo zaměstnanců?

Opravdu by mě zajímalo, jestli se někdo ptal zaměstnanců na to, zda chtějí nebo nechtějí pracovat ve svátky.

Před pár lety, jsem ještě jako student chodíval na brigády. Někdy třeba i do „marketů“. A co si tak pamatuji, tak práce ve svátky byla „nejlepší“. Lidí nebylo zase až tak moc (v jiné dny býval větší nával a více práce), a přitom za to bylo násobně více peněz, než za běžnou směnu.

Domnívám se, že podobně to může vidět i část zaměstnanců. Zaplacený svátek, kdy mají násobně vyšší sazbu, je pro řadu lidí v ochodech určitě vítaný benefit.

Proč to není dobrovolné?

Osobně se domnívám, že to, jak je aktuálně napsaný zákon, který reguluje otevírací dobu v obchodech je špatně. Mám za to, že by stačilo, pokud by práce ve svátek byla nějakým způsobem regulována – ale na bázi dobrovolnosti.

Myslím, že by stačilo nějaké ustanovení, že zaměstnavatel lidem pracujícím v obchodě nesmí nařídit povinnou směnu ve svátky. A pak by to již bylo jen čistě na rozhodnutí zaměstnanců. Ti, kdo by chtěli být s rodinou, by prostě nešli do práce – zaměstnavatel by jim to nesměl nařídit, a ani by je nesměl nijak sankcionovat. A ten zbytek, kterému by to nevadilo, který ocení možnost vyššího výdělku, by do práce šel. Chybějící pracovní síly by si pak zaměstnavatel musel doplnit brigádníky, nebo pokud by je nesehnal, tak by musel zavřít. Ale taková regulace by byla mnohem přirozenější než aktuální, totálně zmatená podoba.

Pozn.: Ano chápu, že u některých zaměstnanců by takovéto nařízení bylo velmi snadno zneužitelné. Zvláště v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou lidé snadno vydíratelní. Zaměstnavatel by sice nemohl nařídit povinnou směnu ve svátek, ale mohl by přinutit lidi, aby se hlásili „dobrovolně“ jinak jim to „uvidí“…

Mají být obchody ve svátky nebo i v neděli zavřené?

Chápu, že v některých zemích dává smysl, aby byly obchody ve svátky nebo i v neděli zavřené. Tam kde je silná skupina věřících (katolíci apod.) to smysl dává. Ale v ateistickém česku?

Myslím, že naše rodina určitě nepatří mezi ty, které by trávili víkendy „shoppingem“. Na druhou stranu, kdy jindy než o víkendu se dá s dětmi zajet do nějakého nákupního centra pro nové boty, zimní bundu apod. Přes den jsme v práci, děti ve škole / školce. Pak mají kroužky, pak musí doma udělat úkoly, večeře atd. V běžný pracovní den opravdu není až tak moc prostoru pro nějaké větší nákupy.

Nesmyslné zákony

Celé mi to přijde jako poměrně dost častá situace. Na začátku je nějaký dobrý záměr (alespoň tedy já ho i u této regulace otevírací doby vidím), ale pak se to zformuluje do „právní“ mluvy, přidá se spousta výjimek a pozměňovacích návrhů a výsledkem je totální paskvil. A původní dobrý záměr se v tomto procesu buď úplně vytratí, nebo je alespoň hodně zmrzačen.

Takovýchto zákonů je opravdu hodně. Někdy si říkám, co by se stalo, kdyby poslanci celý rok nevyplodili ani jeden zákon (s výjimkou takových věcí jako třeba schválení rozpočtu aby stát mohl fungovat). Poznal by to „obyčejný“ člověk nějak? Mám za to, že dost možná ani ne.