OSVČ a daňová sleva na dítě 2016

Nedávno jsem narazil na článek na téma daňové zvýhodnění na dítě u OSVČ (viz zde). Vzhledem k tomu, že sám už skoro dva roky podnikám jako OSVČ na hlavní činnost, a před tím další dva roky jsem měl podnikání jako vedlejší činnost při zaměstnání, tak jsem se nad tím trochu zamyslel.

Pokusil jsem se o srovnání toho, kolik jsem odváděl státu (daně + sociální + zdravotní pojištění) jako zaměstnanec na HPP a kolik mu odvedu nyní jako OSVČ.

Proč nemají OSVČ daňové zvýhodnění na dítě nebo na manželku?

Podle Ústavy České Republiky jsme si před zákonem všichni rovni. To možná platí u běžných zákonů, u těch daňových ale ne.

Ten kdo pracuje v „klasickém“ zaměstnaneckém poměru, dostává pravidelně každý měsíc svůj plat, má nárok na různé daňové „úlevy“:

• Sleva na dani na poplatníka = 24840 Kč ročně
• Sleva na dani za manželku = 24840 Kč ročně (pokud má manželka příjem nižší než 68000 Kč za rok)
• Daňové zvýhodnění na dítě = 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě, 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě
• Daňová sleva za umístění dítěte (školkovné) = až 9200 Kč za každé dítě
• A případně  i další …

Celkem tak zaměstnanec (který má manželku a dvě děti ve školce) může na daních ušetřit až 97288 Kč.

OSVČ, který má dle mých zkušeností podstatně větší „stres“ s vyřizováním všech papírů, která náš „hodný“ stát neustále vyžaduje, si za ideální konstelace hvězd může na dani odečíst 43240 Kč Nemá nárok na daňové zvýhodnění na dítě (děti) nebo na manželku, tedy asi o 54 tisíc korun méně.

Navíc je to celé zmatené. Školkovné u OSVČ nevadí, sleva na dítě nebo na manželku už ano. Mylně jsem se domníval, že důvod těchto dvou daňových bonusů je to, aby lidé měli děti. Ale děti OSVČ asi nejsou pro stát tak důležité, jako děti zaměstnanců.

OSVČ jsou jen příživníci a paraziti

Ano, toto za posledních několik měsíců už několikrát zaznělo. OSVČ přece neplatí žádné daně, sociální a zdravotní pojištění platí jen minimální, tak proč by „proboha“ měli mít ještě nějaké daňové výhody?

Tak schválně jsem si spočítal, kolik jsem státu odvedl jako zaměstnanec a kolik mu odvedu jako OSVČ – viz následující tabulka.

(1) Počítáno podle aktuálně platných údajů, tj. 13 404 Kč ročně na jedno dítě a 15 804 Kč ročně na druhé dítě
(2) Náklady na kancelář, telefon, apod

Poznámka: pro zjednodušení jsem to počítal tak, jako kdybych byl celý rok 2015 jenom zaměstnanec, nebo jenom OSVČ, aby to srovnání bylo odpovídající). Základní vstupy jsou tyto:

• Zaměstnanec = hrubá mzda 65 000 Kč měsíčně + manželka + 2 děti ve školce
• OSVČ = obrat 1 400 000 Kč za rok, náklady uplatněny paušálem ve výši 60%

Kdo se má lépe? OSVČ nebo zaměstnanec?

Z následující tabulky vyplývá pár zajímavých informací:

• Můj „hrubý“ příjem byl u OSVČ o 79% vyšší než hrubá mzda kterou jsem měl jako zaměstnanec
• Můj „čistý“ příjem je ale u OSVČ pouze o 56% vyšší než to co mi za rok zůstávalo „v čistém“ jako zaměstnanci, takže i když „vydělávám podstatně vyšší sumu“, procentuálně mi zůstává méně
• Na sociálním pojištění jako OSVČ státu odvedu o 61% více než jako zaměstnanec (počítány jak pravidelné měsíční zálohy, tak nedoplatek, který budu hradit teď po podání přehledu o příjmech)
• Na zdravotním pojištění pak jako OSVČ zaplatím o 8% víc (opět zálohy + nedoplatek)
• Na daních zaplatím o 27% méně (ano, paušály jsou super :), ale kdyby nebyly tak si zase musím platit účetní a nevím koho ještě a ve finále mi tak stoupnou náklady, tj. reálně by ze mě stát na daních o moc víc nedostal. Nyní evidenci nákladů moc neřeším, ve chvíli kdybych neměl paušál, tak se budu snažit do nákladů dostat všechno, co tam jen trochu jde dát)
• Celkem ale státu odvedu o 9% víc než to co mi strhávali z hrubé mzdy

Pozor ale …

I když na první pohled to vypadá, že jako OSVČ odvedu státu ve výsledku více než jako zaměstnanec, nic není černobílé.

Když jsem byl zaměstnanec, tak můj zaměstnavatel odváděl další platby – sociální a zdravotní pojištění ze super hrubé mzdy, a možná občas zaměstnavatel zaplatil i nějakou tu daň ze zisku. Viz tabulka, není to „zanedbatelná“ částka. Otázka je, ale jestli je to „zdanění“ mě jako zaměstnance, nebo „skryté zdanění“ zaměstnavatele.

Na druhou stranu, tím že jsem skončil v zaměstnání a začal podnikat, tak tu práci co jsem dělal dřív, dělá někdo jiný (ta určitě nezmizela). Takže teoreticky státu ubylo o jednoho nezaměstnaného, který teď platí také odvody.

Spočítat to komplexně asi dost dobře nejde.

Super hrubá mzda, aneb skryté zdanění

Znám pár lidí co jsou zaměstnanci a nadávají na OSVČ že ti se mají dobře, když nemusí nic platit. Jak je vidět na mém příkladu, ona to zas taková pravda není.

Kromě toho, že odvádím nezanedbatelnou částku na daních, sociálním a zdravotním pojištění, tak nemám nárok na placenou dovolenou, nemám nárok na placenou nemocenskou (to bych si musel platit další pojištění). Nemám pevnou pracovní dobu a rozhodně si nemohu říci „osm hodin a dost“, nebo že teď je víkend, tudíž nic nedělám, nebo jen za víkendový příplatek. Takto to u OSVČ fakt nefunguje :(.

Jako zaměstnanec jsem za moc věcí nenesl odpovědnost. Jako OSVČ ručím celým svým majetkem, musím neustále sledovat, co se kde změnilo u daní, zákonů apod., protože neznalost neomlouvá. Když udělám nějakou chybu, tak mi to příslušný úřad dá „pořádně vyžrat“.

Spravedlivé daně

Koncept super hrubé mzdy je myslím čistě populistická věc. Kdyby nebyla a stát lidem strhával ze mzdy 2x větší sociální a zdravotní pojištění, tak by všichni „řvali“ a to si politici nemohou dovolit, proto asi tato oklika přes super hrubou mzdu.

Pokud by se měl smazat rozdíl mezi OSVČ a zaměstnanci, pak by bylo ideální, pokud by se zrušila super hrubá mzda. Tu stejně žádný zaměstnanec reálně nikdy neuvidí, je to jen jakési virtuální číslo. Místo toho by všichni platili pevně dané procento na sociální, zdravotní pojištění a daň. Řekněme 20% sociální pojištění, 10% zdravotní pojištění a 15% daň (nebo nějaký jiný podíl). Pak by to bylo spravedlivé. Pokud by chtěl stát podporovat rodiny s dětmi, pak by měli být slevy, bonusy a zvýhodnění pro všechny, protože všichni platí „stejně“.