Kdo je na tom lépe? Podnikatel nebo zaměstnanec?

Kdo je na tom lépe – finančně, časově, právně? Ten, kdo pracuje, jako zaměstnance v klasickém pracovním poměru? Nebo ten, kdo podniká, a je tak svým „vlastním pánem“. Už nějakou dobu přemýšlím, že bych ukončil svou desetiletou „zaměstnaneckou kariéru“, a začal pracovat „na volné noze“. A pořád se nějak nejsem schopný rozhodnout. Takže jsem si řekl, že se pokusím sepsat svůj pohled na celou věc sem na blog. Jednak si tím sám utřídím myšlenky, a třeba se i najde někdo, kdo mi do diskuse napíše svůj pohled na věc.

Zaměstnanec vs. OSVČ

Na úvod, jaká je moje výchozí situace. Již cca 10 roků pracuji jako zaměstnanec. Vystřídal jsem několik firem, několik různých pozic. Poznal jsem práci ve velké firmě s několika tisíci zaměstnanci, práci ve střední firmě, kde bylo tak 500 zaměstnanců, nebo i v malé firmě, kde nás bylo asi patnáct.

Poslední dva roky, také kromě hlavního pracovního poměru podnikám jako OSVČ na vedlejší činnost. Věnuji se tomu jen po večerech nebo o víkendech. Čím dál tím víc mě ale láká přestat chodit do klasického zaměstnání a být na volné noze.

Příjmy zaměstnanec vs. podnikatel

První, co pochopitelně řeším je to, jestli mám vůbec šanci se uživit? Bohužel (:)) jsem nezdědil žádné milióny, v příbuzenstvu nemám žádného poslance, ministra nebo „kmotra“, takže se musím spoléhat jen na to, co si sám vydělám. Vzhledem k tomu že mám rodinu, dvě malé děti a manželku, tak jsou moje manévrovací možnosti přece jen menší než u někoho, kdo je po škole, bydlí u rodičů a jeho náklady na život jsou o řád níže.

V zaměstnání patřím spíše mezi nadprůměr. Hrubá mzda 65000 Kč měsíčně a k tomu ještě roční bonusy 10 – 25% z hrubé mzdy. Tj. ročně si mohu v zaměstnání vydělat asi 780.000 – 940.000 Kč. To není až tak špatné. I když v mém oboru je to spíše standard. Kdybych nebyl líný, a byl ochotný ve firmě trávit 10 -12 hodin denně, a převzít násobně větší odpovědnost nebo se smířit s pravidelným cestováním po Evropě, tak se mohu poměrně snadno dostat i na 1,5 násobek této sumy.

Když si propočítám čas, který věnuji práci pro zaměstnavatele (ať už ten oficiální v kanceláři nebo i ten mimo kancelář doma, o víkendech, během dovolené), tak moje „čistá“ mzda je cca 500 Kč za hodinu.

Na druhou stranu při svém podnikání jsem na tom o něco lépe. Když vezmu čas, který jsem tomu věnoval v minulém roce a příjmy, tak po odečtení všech nákladů a daní mi to vychází na cca 1100 Kč na hodinu – opět víceméně „čistá“ mzda.

Tohle srovnání je ale trochu „nefér“:

• Sociální, zdravotní a daně mám jako OSVČ na vedlejší poměr někde jinde, než jak to budu mít, jakmile to bude moje hlavní činnost (nyní za mě většinu odvodů zaplatí firma)
• V tom co dělám, neplatí jednoduchá přímá úměra typu, když tomu věnuji 3x více času, vydělím si 3x více peněz, v ideální případě to bude maximálně dvojnásobek toho co mám nyní

Výhody zaměstnání

Sociální, zdravotní pojištění za mě z velké části platí zaměstnavatel, když si vezmu to, jaká je moje hrubá, resp. super-hrubá mzda, tak je to nějakých 87.000 měsíčně. Pokud bych srovnal tyto „super hrubé“ náklady zaměstnavatele přepočtené na hodinu s tím, jaký je hrubý příjem na hodinu z podnikání (po odečtení jiných nákladů), tak už příjem z podnikání není tak výrazně výhodnější.

Mezi výhody zaměstnání na hlavní pracovní poměr bych ze svého pohledu zařadil především:

• Jistota (stabilní příjem, žádné velké stresy, apod.)
• Nemusím řešit sociální, zdravotní, nebo nemocenské pojištění
• Kolegové – v mém oboru hodně důležité. Často řeším problém, který mi kolega od vedlejšího stolu pomůže vyřešit za 2 minuty nebo mě alespoň „nakopne“ správným směrem
• Změna prostředí = přece jen být celý doma u počítače může být dost izolující, takto se dostanu mezi lidi, jsem v kontaktu s tím, co se děje
• Pravidelný pracovní režim a odpovědnost = do určité míry mi vyhovuje pravidelný režim a také vím, že když jsem zodpovědný někomu jinému (nadřízený/management), tak mě to nutí dělat věci, které bych asi jindy měl tendenci odložit vypustit apod.

Jinak obvyklé „benefity“ typu stravenky, notebook, služební telefon rozhodně za benefit nepovažuji. Stravenky jsou jen k vzteku. Berou je jen v málokterém obchodě a v zásadě nechápu jejich smysl. Firemní notebook jako benefit je k smíchu, asi jako by někde hledali kopáče na stavbu, a jako benefit mu nabízeli firemní lopatu. A služební mobil? V dnešní době neomezeného volání za pár korun? Možná někdy dřív to mohl být drobný benefit, ale dneska už je to jen otravný prudič, který vám nedá pokoj ani o víkendu.

Pracovní doba je také mimo toto srovnání. Běžně asi sice platí, že zaměstnance si udělá svých 8,5 hodiny a „padla“ vs. podnikatel tomu věnuje 10 – 12 hodin denně. Osobně ale posledních pár let pracuji cca 240 – 300 hodin měsíčně (práce v kanceláři + práce pro zaměstnavatele doma + podnikání). Tj. ve výsledku bych asi pracoval méně.

Výhody podnikání

Mohu dělat jen to, co mě opravdu baví. V práci si přece jen nemohu vždy vybírat. I když mám v zaměstnání poměrně velkou volnost, čas od času mu na stole přistane nějaká s prominutím „sračka“, a já ji musím vyřešit, ať už se mi chce nebo ne. V podnikání jsem si ověřil, že když se mi něco nechce dělat, nějaký klient je mi nesympatický (volně přeloženo „prudič“), tak ho v klidu mohu, odmítnou.

Hlavní výhody podnikání:

• Volná pracovní doba = mohu si více uspořádat den/život jak se mi hodí
• Věnuji ji se jen tomu co mě baví, nikdo po mě nechce nudné reporty, analýzy a jiné dokumenty které pak stejně nikdo nečte
• Přímější vztah mezi výkonem (množstvím a kvalitou odveden práce) a odměnou (příjem), v praxi jsem si ověřil, že čím víc času/energie investuji do podnikání, tím více mám peněz, v zaměstnání to takto jednoduše nefunguje ani omylem (aneb nejprve je nutno udělat dobře práce a následně dobře zvládnout firemní politiku která řídí přiznávání bonusů nebo zvyšování platu)

Další rozhodovací kritéria

Díky svým rozmazleným dětem a manželce (která mám ale jinak strašně moc rád), jsou moje měsíční náklady na život asi na úrovni 50.000 Kč (nájem, služby, běžné nákupy a výdaje za domácnost). Tyto peníze jsem +/- vydělával celý minulý rok i jako OSVČ na vedlejší činnost. Proto se domnívám, že bych nemusel mít tak velký problém „uživit se“.

Vždy je tady ale riziko že přijdu o všechny zakázky/klienty apod. Nebo že se nepovede něco jiného. V zaměstnání jsem před podobnými katastrofami poměrně „krytý“. A i kdyby náhodou zaměstnavatel propouštěl/zkrachoval tak ve svém oboru, v Praze najdu nějaké místo během pár hodin nebo dní (možná s trochu horšími podmínkami, ale i tak nehrozí, že bych byl „bez koruny“.)

Z toho důvodu si snažím vytvořit rezervu alespoň ve výši jednoročních nákladů na domácnost, abych měl jistotu, že když 3 měsíce nebudu mít zaplacenou žádnou faktur, tak to bez problémů ustojím.

Práce z domu vs. kancelář

Vzhledem k tomu, že nejmenšímu dítěti jsou teprve dva roky, tak si moc neumím představit, že bych bylo doma celý den s dítětem a manželkou = to by asi byla hrozná „ponorková nemoc“. Takže přemýšlím o nějaké kanceláři, nebo o nějakém co-worker centru. To ale znamená další náklady.

Výsledek a rozhodnutí

Těch věcí, co zvažuji je mnohem více. Už několik týdnů se mi to různě honí hlavou a pořád se nemohu „dokopat“ k nějakému rozhodnutí. Pokud se náhodou někdo dal tu práci, že tento text dočetl až sem a má za sebou podobnou zkušenost, ocením jeho názor/zkušenost s podobným rozhodováním.