Vláda schválila stravenkový paušál od roku 2021 – až 1500 Kč navíc k výplatě

Před několika dny vláda schválila stravenkový paušál. To by v praxi znamenalo, že zaměstnanci budou moci dostávat jakýsi „bonus“ nebo příplatek k platu, na stravování, který se nebude danit.

V roce 2021 by to mohlo být až 1500 Kč za měsíc. O tuto částku by se defakto navýšila čistá mzda zaměstnanců

Vládní návrh nyní putuje do parlamentu. Pokud bude schválen, měl by začít platit od roku 2020. Vzhledem k tomu, že návrh na zavedení stravenkového paušálu je součástí většího balíčku daňových změn, je docela pravděpodobné, že bude schválen.

Jak bude fungovat stravenkový paušál?

Nyní má zaměstnavatele dvě možnosti, pokud chce přispívat zaměstnancům na stravování.

• Jednou možností, jsou stravenky, které patří mezi daňově uznatelné náklady.
• Druhou možností, jsou pak příspěvky na stravování (na provoz stravovacího zařízení, tj. nějaká „závodní“ jídelna nebo kantýna).

Zákoník práce sice i nyní umožňuje, aby zaměstnavatel dával zaměstnancům peníze na jídlo přímo. Tam to ale nespadá do daňově uznatelných nákladů, a tak se to žádnému zaměstnavateli nevyplatí.

Kolik jsou stravenky v roce 2020?

U stravenek je to aktuálně tak, že si zaměstnavatel může na daních odečíst maximálně 55% z hodnoty stravenky, a současně to může být maximálně 70% ze stravného, pro jednoho zaměstnance na jednu směnu:

• Stravné se v roce 2020 zvýšilo na 103 Kč.
• Maximálně tedy může zaměstnavatel z nákladů odečíst 72,1 Kč na jednu stravenku.
• Vzhledem k tomu, že to může být maximálně 55% z hodnoty stravenky, pak je i maximální hodnota stravenky, na jeden den v roce, dána na 131 Kč.
• Zaměstnavatel ale může poskytnout i stravenky v jiné výši (není zde žádná povinnost, nebo zákonem stanovená částka)

Pokud by zaměstnavatel poskytoval tyto stravenky (131 Kč), pak to současně znamená spoluúčast zaměstnance ve výši 59 Kč.

Kolik by mohl být stravenkový paušál?

U stravenkového paušálu, by to mělo fungovat tak, že zaměstnavatel bude moci obdobným způsobem poskytnout zaměstnanci nezdaněnou částku. Také by se mělo jednat o 70% ze stravného.

V měsíci, který má 20 pracovních dní, by to v roce 2020 bylo 1440 Kč, které by zaměstnanec dostal k výplatě navíc.

Zaměstnavatel bude mít možnost i nadále poskytovat vyšší příspěvek na stravování. Zbytek (nad 72,1 Kč) by se už ale danil. Pokud by zaměstnavatel poskytoval příspěvek 120 Kč, pak by to vypadalo takto:

• Celkový příspěvek na stravování za měsíc = 2400 Kč
• Nezdaněná částka za měsíc = 72 * 20 = 1440 Kč
• Zdaněná částka za měsíc = 48 * 20 = 960 Kč

Vzhledem k tomu, že stravenkový paušál má platit nejdříve od roku 2021, pak to bude ve výsledku trochu jiná částka.

Stravné se stanovuje vždy na celý rok, a průběžně se zvyšuje. Letos je maximální stravné u služební cesty od 5 do 12 hodin ve výši 103 Kč. Loni to bylo „jen“ 97 Kč.

Dá se tedy očekávat, že příští rok to bude někde okolo 107 – 110 Kč (tj. v roce 2021 se dá očekávat zvýšení o 4 – 7 Kč na základě toho, jak se zvyšovalo stravné v předchozích letech, a jaká je zatím v roce 2020 výše inflace).

Pak by nedaněná částka stravenkového paušálu, mohl být v roce 2021 v rozmezí 74,9 – 77 Kč, tj. 1500 – 1550 Kč na měsíc.

Bude to znamenat konec stravenek?

O nějaké podobě stravenkového paušálu, se diskutuje už dlouhou dobu. Stravenkové firmy publikují „průzkumy“, jak omezení stravenek způsobí katastrofu pro restaurace.

Restaurace mají spíše neutrální názory – na jednu stranu mají obavy, že lidé nebudou tolik chodit na jídlo, na druhou stranu jsou si dobře vědomi, jak jsou pro ně stravenky drahé.

A běžným lidem je to vesměs úplně jedno.

Zavedení stravenkového paušálu asi nebude znamenat automatický konec stravenek. Na druhou stranu by mohlo dojít k jejich zásadnímu omezení. Přece jen to, kolik si berou stravenkové firmy, je poněkud hodně.

Z jedné stravenky mohou mít až 10% hodnoty (něco od zaměstnavatele, něco od restaurace nebo obchodu). A další peníze jim pak zůstanou za nevyužité stravenky, které na začátku nového roku propadnou (někde jsem četl až o 150 miliónech v nevyužitých stravenkách).

Proč má zaměstnavatel přispívat na stravování?

Osobně tuto změnu vítám. Stravenky jsem nikdy pořádně nepochopil. Asi nejsem ta správná cílová skupina. Mě stravenky vždy spíše „otravovaly“. Když jsem šel na jídlo, tak jsem si stravenku skoro vždy zapomněl vzít sebou. A na konci roku, když jsem posbíral všechny nevyužité stravenky, tak mi manželka nadávala, že to nestihne utratit.

Osobně ani moc nevidím logiku v tom, proč by mi měla firma přispívat na jídlo. Dává mi přece výplatu. Přijde mi to jako nějaký socialistický relikt, který se u nás uchovává i XY let po revoluci.

Chápu, že pro část lidí to byl jakýsi benefit. Přece jen, kdy někdo pracuje za minimální mzdu (v roce 2020 je to 14600 Kč) a k tomu dostane 1000 – 1500 Kč ve stravenkách, tak je to docela příjemný bonus navíc.

Reálně mi ale stravenky přijdou jako absolutní nesmysl. Je to jen nějaká paralelní neoficiální měna, kterou stejně polovina lidí používala k hrazení běžných nákupů, tedy za jiným účelem.

I restaurace raději zaplatily za suroviny ve stravenkách, aby se zbavily „černého Petra“ (stravenkové firmy za odevzdanou stravenku neproplatí celou její hodnotu, berou si 4 – 6%).

Obecně ani moc nerozumím logice, proč by firma měla řešit moje stravování.

Chápu logiku stravného na služební cestě. Zvláště pokud se jedná o vícedenní akci. Pak je poměrně logické, že se mi zaměstnavatel postará o ubytování a stravování. Ale u běžné docházky do zaměstnání, tomu moc nerozumím.