Jak vysoké jsou celkové daně v ČR?

Včerejší datum, tedy 29. 5. 2017 by měli mít všichni odpůrci vysokého danění poznačené v kalendáři červenou tužkou. Na toto datum totiž letos připadl „den daňové svobody“. Zjednodušeně řešeno, až do teď, všechny příjmy průměrného Čecha „šli státu“. Od dnešního dnes pak konečně začínáme vydělávat sami pro sebe.

Den daňové svobody

Den daňové svobody je pochopitelně jen virtuální – daně platíme průběžně celý rok. Ale pro představu toho, kolik z našich příjmů si každý rok vezme stát, je to myslím docela dobrý příměr. Skoro celých pět měsíců totiž pracujeme jen proto, aby nám to stát zase všechno vzal.

Celých 149 dní tedy trvalo, než jsme „zaplatili daně“. Ale abychom nebyli tak negativní, v roce 2017 byl den daňové svobody nejdříve, za posledních 17 roků – viz následujíc graf (níže).

Třeba v roce 2010 trvalo celých 186 dní, než byly „zaplaceny daně“, tedy více než půl roku, až do 6. 7. 2010. I v loni (2016) to bylo o celé 4 dny déle.

Z tohoto pohledu (na kdy připadá den daňové svobody), je na tom nejhůře Finsko, tam si počkají až do 28. 7. 2017 (208 dní). Ve Francii pak do 25. 7. 2017 (205 dní).

Den daňové svobody připadá v roce 2017 na 29. Květen. Tedy 149 dní od začátku roku. Zdroj: Liberální institut (www.dendanovesvobody.cz)

Jak vysoké daně jsou v zahraničí u našich sousedů?

I v porovnání s našimi nejbližšími sousedy na tom nejsme až tak špatně:

Polsko = 4. 6. 2017 (154 dní)
Slovensko = 30. 5. 2017 (149 dní)
Rakousko = 4. 7. 2017 (184 dní)
Německo = 12. 6. 2017 (162 dní)

Celkové zdanění práce v ČR

V České republice je jedno z nejvyšších zdanění práce. Z toho, co firma vydá za zaměstnance, si stát vezme až 57 procent. Pokud tedy firmu stojí zaměstnanec na mzdových nákladech (daních a povinných odvodech) 100 tisíc korun, pak zaměstnanec dostane pouze cca 53 tisíc korun čistého (jen ze mzdy si tedy stát bere 47%).

A i z této čisté mzdy pak nemalou část pohltí další daně. Nebo se to také dá brát tak, že každé zvýšení mzdy pro zaměstnance o 100 Kč stojí zaměstnavatele 134 Kč.

Velká část z tohoto zdanění je ale před běžnými zaměstnanci skryta. Běžný zaměstnanec vidí na své výplatní pásce hrubou mzdu, ze které si stát vezme 6,5% na sociální pojištění, 4,5% na zdravotní pojištění a 15% na daních, tedy 28%. Zaměstnancům s vyšší mzdou pak „vezme“ ještě dalších 7%, jako solidární daň.

Zaměstnavatel pak ale zaplatí další peníze. A to 25% na sociální pojištění (které u zaměstnavatele zahrnuje 21,5% na důchodové pojištění, 2,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti). Dále pak 9% na zdravotní pojištění.

Takže kromě 28% (resp. 35%), které vidí zaměstnanec, je zde dalších 34% z hrubé mzdy, které platí zaměstnavatel v rámci povinných odvodů.

Celkové zdanění v ČR

Výše uvedené zdanění práce ale není vše, co si stát vezme. Každá koruna, kterou vyděláte a zůstane vám po odečtení odvodů a daní, je dále zdaňována. Buď formou DPH, nebo různých spotřebních daní, na pohonné hmoty, na alkohol nebo cigarety apod. I povinná dálniční známka je jistou formou zdanění. Nebo poplatek za popelnice, nebo za TV.

Jen pro představu, řekněme, že máme zaměstnance, který bude mít hrubou mzdu cca 75 500 Kč (v příkladu níže jsou částky zaokrouhleny, nejsou tedy 100% přesné)

Superhrubá mzda (tedy celkové náklady zaměstnavatele) = 100 tisíc korun
Hrubá mzda zaměstnance = 75 500 Kč
Sociální pojištění (zaměstnanec + zaměstnavatel) = 26 800 Kč, tj. cca 26,8%
Zdravotní pojištění (zaměstnanec + zaměstnavatel) = 9500 Kč, tj. cca 9,5%
Daně zaměstnanec = 15000 Kč, tj. 15%
Čistá mzda = 53 500 Kč, tj. 53,5%
Stát si zatím vzal 46,5%

Ze zbytku mzdy, tedy 53,5 %, které nám stát nechá, zaplatíme další daně. Pro zjednodušení řekněme, že to bude vždy DPH ve výši 21%

Čistá mzda = 53 500 Kč, tj. 53,5%
DPH 21% = 11 235 (tj. 11,2% z původní super hrubé mzdy 100.000 Kč)

A to už teď nebudu počítat některé další daně – za pohonné hmoty, alkohol, cigarety, nebo i ty méně zřejmé daně, jako daň z nemovitosti, poplatek za popelnice, televizní a rozhlasový poplatek atd. Ne vždy se jedná o „daň“ v pravém slova smyslu a ne vždy musí tyto daně a poplatky platit všichni.

I přesto nám vychází, že ze 100 tisíc korun, které zaměstnavatel zaplatil za naši práci, pak ve finále zůstane jen 42 265 Kč (tedy jen 43,3%). Platí tedy, že stát si takto bere až 57% všeho co běžný zaměstnanec vydělá, resp. z toho co za běžného zaměstnance zaplatí zaměstnavatel.

Note1: Ještě aby byl fér, v příkladech není zahrnuto žádné daňové zvýhodnění nebo daňová sleva, což má ve výsledku pozitivní vliv na to kolik nám zůstane. Ale tím, že jsem nezahrnul různé spotřební daně, tak ten výsledek je +/- stejný jako realita.

Note2: A abych byl ještě víc fér, problematiku placení daní je asi potřeba vnímat v kontextu celého života. Až do skoro 25 roků za mě stát platil zdravotní pojištění, využíval jsem bezplatné školství, rodiče na mě asi dostávali i nějaké dávky (mateřská, rodičovská, přídavky na dítě? Asi – nevím?). Jednou jsem byl krátce nezaměstnaný a dostával podporu. Při narození dětí měla manželka také mateřskou/rodičovskou. Nějakou dobu jsem si pobyl i v nemocnici. Jednou budu v důchodu, a třeba zase něco málo dostanu od státu zpět. Takže celoživotní součet toho, co zaplatím na daních a odvodech, a toho co mi pak stát vrátí, asi bude úplně jiné číslo.

Je takto vysoké zdanění správně nebo je to hodně?

Osobně si myslím, že taková výše zdanění by nemusela vadit. Ale jen v případě, že by takto vybrané prostředky byly využity efektivně. Vzhledem k tomu, jak účelně jsou vynakládány veřejné prostředky (a to raději pomíjím to, když jsou vyloženě rozkradeny), mám za to, že aktuální daňová zátěž je nepřiměřená tomu, jaký je výsledek.

Pravda, bez placení daní by stát nemohl fungovat. A i já, stejně jako každý člověk každý den využívám desítky a stovky veřejných „služeb“, které jsou placené z daní. Od běžné infrastruktury, přes ty méně viditelné. Co na tom, že jsem nikdy v životě nepotřeboval hasiče nebo policii, chápu, že tyhle věci jsou opravdu potřeba, a že se na ně přispívá z mých daní.

V mnoha případech si ale takto jistý nejsem, a byl bych pro menší míru zdanění.