Také máte pocit, že žijete v zajetí elektroniky?

Dnes ráno jsem vstal, odpotácel se do kuchyně, zapnul kávovar a udělal si svoji ranní kávu. S hrnkem kávy jsem se odpotácel k počítači a zapnul ho. Asi hodinu jsem seděl u počítače, popíjel kávu, napůl pracoval a napůl se snažil probrat.

Pak se probudilo první dítě a přivolalo si mě. Po nezbytném ranním pochování si vyžádalo pití a pak rezolutně prohlásilo „ttek“. Což v překladu znamená, že chce pustit pohádku s Krtečkem. Takže jsem nastartoval multimediální přehrávač, připojený k televizi. Z přehrávače jsem se připojil na sdílený disk (NAS) a pustil požadovaného krtečka.

O něco později jsem už vyrážel z domu do práce. Cestou na metro jsem na mobilu zkontroloval pár emailů a podíval se na jeden, dva články na zpravodajských webech. Po příchodu do metra jsem mobil uklidil do kapsy, neb v metru není moc signál. Namísto toho jsem z batohu vylovil čtečku Kindle, a začal si číst.

Po příchodu do práce, zapnutí počítače a následuje celá pracovní doba strávená někde poblíž klávesnice. Během dne pár schůzek, na které si zpravidla beru jen tablet.

Odpoledne doma si chtělo druhé dítě chvíli hrát na Xboxu bowling, tak jsem při tom asistoval. A večer pak zase strávený u počítače.

Proč to tady píšu? Když jsem se nad tím nedávno zamýšlel, tak mi teprve došlo, jak moc je můj život zaplněný nejrůznější elektronikou. Mobil, tablet, počítače, herní konzole, čtečka knih.

Počítače, mobily, tablety – dobro nebo zlo?

Když jsem byl „malý“, tak až do takových 13 – 14 let, jsme doma měli maximálně starou televizi Tesla, k tomu filmovou promítačku, kde se daly pouštět filmy bez zvuku z kotoučových cívek. Měli jsme doma kotoučový magnetofon a táta měl foťák.

Je to s bídou dvacet let a nyní u nás doma máme podstatně více nejrůznějších elektronických hraček:

• 2x smartphone (+ děti mají na hraní naše starší telefony)
• 2x notebook (ovládání počítače zatím děti nezvládli, počítám, že za 1-2 roky už budou vyžadovat vlastní)
• 1x stolní PC
• 1x LED televize (i když ta se používá spíše jen jako monitor pro konzoli nebo sem tam nějaký film či pohádka)
• 1x multimediální přehrávač
• NAS server (sdílené datové úložiště)
• 1x tablet (vzhledem k tomu že dcera se o něj odmítá dělit, tak se obávám, že ježíšek bude muset letos donést další pro mladšího syna)
• 2x digitální foťák
• 1x digitální video kamera
• Xbox 360 s Kinect

A k tomu hromada různých běžných elektro spotřebičů od kávovaru, přes gril pro takové samozřejmosti jako pračka, myčka, lednička

Asi se to nedá paušalizovat, ale v poslední době začínám přemýšlet, jestli těch elektronických hraček není zbytečně mnoho. I když těžko říci.

• Mobil s navigací, možností kdykoliv cokoliv dohledat na webu je zpravidla užitečný nástroj.
• Čtečka knih je také užitečná věc (jinak bych si musel pořídit větší byt, jen abych měl kam dávat knížky).
• Televize, přehrávač, herní konzole jsou asi „zbytné věci“. Na druhou stranu vzhledem k tomu jak často, resp. málo, jsou užívány, to asi také není nic moc hrozného.
• Počítač je v mém chápání téměř nezbytná životní potřeba. Bez něj bych dokázal existovat jen omezenou dobu atd.

Občas si ale vzpomenu třeba na letní dovolenou na chalupě v jižních Čechách, kde je signál pro mobilní telefon jen v jednom koutu zahrady, a kde si pro vaření nebo koupání musíte zatopit v kamnech nebo v kotli v koupelně. Tam jsem schopný celkem spokojeně existovat i bez všech výše uvedených elektronických hraček.