vysokorychlostni internet 2014

Vysokorychlostní internet v roce 2014?

Dneska jsem na Lupa.cz četl článek, kde je mimo jiné zmíněno, že:
„90 % firem je připojeno k vysokorychlostnímu Internetu, tedy alespoň rychlostí 2 Mbit/s“.
Při čtení této informace mě tak napadlo, jestli v roce 2014 není už trochu čas ne redefinici pojmu „vysokorychlostní“.

2Mbit = vysokorychlostní internet …. wtf?

Ano chápu, že v době vytáčeného připojení, kdy byla rychlost 64 Kbit/s (nebo jen 32 Kbit… nebo i méně), tak ISDN byla rozhodně „rychlý internet“ a kdo měl 2 Mbit/s, ten byl král a měl opravdu vysokorychlostní internet ale dneska?

Zvláště pokud se podíváte na další informaci v odkazovaném článku:

Co se týče jednotlivých technologií, je ve firemním sektoru nejrozšířenější ADSL připojení (66 %), Wi-Fi (51 %) a mobilní připojení (29 %).

Pokud je majoritou AQDSL, tak se určitě nedá mluvit o tom, že by to bylo symetrických 2/2. Jak znám ADSL v ĆR tak u velké většiny to bude něco jako 2Mbit/256Kbit nebo v lepším případě 2Mbit/512Kbit. A tomu se myslím v současné době opravdu nedá říkat vysokorychlostní internet. Na základní práci s emaily, prohlížení webu, sem tam stažení nějaké souboru, nebo odeslání nějakého podání na finančák to asi stačí … i když další citace z tohoto článku:

„do statistik byly zařazeny podniky s 10 a více zaměstnanci“

Představa, že se o tenhle závratně rychlý vysokorychlostní internet (2Mbit/256Kbit), dělí 10 zaměstnanců, a všichni se současně snaží dělat něco, k čemu potřebují internetovou konektivitu, je vskutku úsměvná.

Na druhou stranu

Chápu, že jsem trochu deformovaný svou profesí člověka, který internet opravdu nezbytně potřebuje ke své práci. Bez rozumné konektivity toho až tak moc neudělám. V práci a ve své podstatě i doma využívám celou řadu online aplikací.

Chápu také, že firma o 10 zaměstnancích, může znamenat 9 dělníků někde v hale, a jednu účetní, která dvakrát denně zkontroluje email a jednou za měsíc odešle podklady na finančák, zdravotní pojišťovnu atp. Nebo to znamená jednu připojenou platební bránu pro placení kartou v krámě někde na malém městě.

Také chápu, že dostupnost rozumného připojení je asi trochu jiná v Praze, kde si jen u sebe doma mohu vybrat mezi symetrickou linkou 10/10Mbit za 200 Kč měsíčně nebo nějakou nabídku od UPC která má alespoň podle mých zkušeností celkem slušné rychlosti.

Přesto ale …

Přesto si ale říkám, jestli by ČSU neměl brát ty, kdo mají připojení 2Mbit, spíše něco jako „mají alespoň nějaké připojení“ a vysokorychlostní í internet brát až jako něco nad 10 Mbit. Přece jen v roce 2014 by bylo super, kdyby například 1/3 firma měla vysokorychlostní internet 100MBit – 1 Gbit přes optiku, druhá třetina vysokorychlostní internet 10 Mbit-100 Mbit a ten zbytek něco jiného.

Chápu, že v 90 letech byla zajímavá informace, že firmy postupně začínají internet používat. Dneska už ale  – i z těch 90% je jasné, že pro většinu firem je internetová konektivita samozřejmost. A tam kde ji nemají je buď opravdu úplně nedostupná, nebo ji prostě na nic nepotřebují (o účetnictví nebo cokoliv jiné se jim prostě stará někdo jiný).

Myslím ale, že dnes by se měl stát spíše prostřednictvím ČSÚ zajímat o to, jestli v ČR držíme krok s dobou a ne se plácat na ramena nad tím jak je super že 90% firem nad 10 zaměstnanců má přístup k tomu „vysokorychlostnímu netu“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *