Kdy se mění letní čas na zimní - už zase nás čeká posun času, tentokrát budeme o hodinu déle spát.

Změna času ze zimního na letní – 29. Března 2015

Před pár dny jsem něco řešil s jedním člověkem, který dlouhodobě pobývá v USA. Při tom jsem zjistil, že tam už se jim změnil čas (mají tam už letní čas, tedy o hodinu méně než obvykle). Nás, v ČR, to čeká za týden. Přesně příští víkend – tj. 29. Března 2015. Tento blog už mám přes dva roky a při každé změně času si „neodpustím“ napsat svůj pohled = pravidelná změna času z letního na zimní a zase zpět je „pěkná hovadina“.

Změna času v roce 2015

  • Změna času – ze zimního na letní čas dojde března 2015 z 2:00 na 3:00
  • Změna času – z letního na zimní čas dojde října 2015 z 3:00 na 2:00

K čemu je dobrá změna času?

Za mě osobně = k ničemu!

O tom, že by se pravidelně měnil čas, se poprvé začalo uvažovat už v 18 století. Naštěstí to pak trvalo 100 roků, než se to zavedlo.

Poprvé se čas měnil během první světové války, konkrétně v roce 1916. Postupně ho zavedlo několik evropských zemí (Rakousko-Uhersko, Německo, Velká Británie, Švédsko) a poté v roce 1918 i USA. Letní čas zavedlo také Rusko a to v roce 1917. Už v těchto dobách nebyl letní čas příliš populární. To bylo dané hlavně tím, že nešlo o hodinový posun, ale někdy až o tříhodinovou změnu.

U nás (v ČR, resp. ČSR, resp. ČSSR) se změna času zaváděla hned několikrát. Poprvé ještě během druhé světové války, nejprve v letech 1940 – 1942 a potom 1943 – 1949. Letní čas se pak definitivně zavedl v roce 1979 a následně pak v roce 1996 došlo k menší korekci, aby byl náš letní čas v souladu s Evropskou unií.

Jedním z hlavních argumentů pro změnu času byli dříve energetické úspory. To je ale už dávno překonané. Sami energetici přiznávají, že vliv posunu času je téměř neznatelný. Změna času znamená úsporu pouze v řádu nižších jednotek procent, takže se na dlouhodobých grafech spotřeby v podstatě neprojeví.

Změna zimního času na letní = o hodinu méně spíme, a je více infarktů

Změna času, která nás nyní čeká je ta horší než ta podzimní. Hodina nám ubude, takže budeme v noci z 28. března na 29. března o hodinu méně spát. Pro většinu lidí to asi neznamená až tak velkou „tragédii“, ale třeba malé děti, nebo naopak staří lidé se s tím vyrovnávají podstatně obtížněji. Obecně platí, že ranní chronotypy („skřivánci“) mají větší potíže s podzimní změnou času než večerní chronotypy („sovy“). Obráceně je tomu během jarního posunu času.

Mimo jiné je prokázáno, že přizpůsobit se zimnímu času trvá většině lidí 5 – 6 dní. Některé studie pak ukázaly, že změna času vede ke zvýšenému výskytu infarktu myokardu. S narušením spánkového rytmu dochází ke zvýšení aktivity nervového systému a zvýšení rychlosti srdečného rytmu. Kromě toho dochází k nabuzení imunitního systému v podobě vyplavování látek imunitní odpovědi, cytokinů, které prostřednictvím zánětlivé reakce poškozují cévy

Pokud tedy na jednu stranu dáme minimální ekonomický přínos v podobě úspor za elektrickou energii, a na druhou stranu snížený výkon lidí během dní kdy si zvykají na změnu času, zvýšený výskyt srdečních příhod, tak je jasné, že změna času je opravdu velká „hovadina“, kterou bychom měli zrušit.

  1 Comment

  1. Alena   •  

    Už mě to štve stále poslouchat, jaký má vliv posunu času na naše zdraví. Mně osobně je úplně jedno, jestli se čas posunuje, nebo ne. Jak je ale možné,když je známo, jaký negativní vliv má posun času na lidské zdraví, že ještě někdo nezakázal práci na směny? Pokud je více infarktů u lidí, kteří musejí jít do práce případně nakoupit (senioři) o hodinu dříve, co mají říkat lidé, kteří jeden týden musí vydržet pracovat celou noc a další týden vstávají na 6? Proč někdo z lékařů nenapíše článek o tom? Práce v noci by měla být zakázána a u profesí, kde to opravdu není možné, by se měly příplatky za práci v noci mnohonásobně zvýšit!
    Alena Škondrová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *