20 minut reklamy před promítáním filmu? Taky se divím, že jsem neusnul.

Proč bych měl chodit do kina? Na internetu si to stáhnu zadarmo!

Ne tohle nebude návod, jak stahovat filmy z internetu zadarmo. Spíš takové menší zamyšlení nad tím, jak jsou lidé, co si pořídí obsah legálně, omezováni ze strany poskytovatelů obsahu.

Proč se nevyplatí chodit do kina?

Přiznám se, že už delší dobu nepatřím mezi příliš pravidelné návštěvníky kina. Částečně je to dáno tím, že filmů, kvůli kterým by se mi chtělo jezdit do kina, je poměrně málo. Druhým důvodem jsou pak děti. Tím, že mám dvě malé děti, a jen velmi omezené možnosti hlídání, se s manželkou do kina opravdu moc často nedostaneme.

Celkem nedávno se nám ale podařilo „volné“ odpoledne bez dětí. Takže jsme si zašli do kina. Výběr filmu se nám myslím povedl. Zvolili jsme film Rivalové (film z prostředí závodů Formule F1, James Hunt a Niki Lauda, zde soupeří o titul, film je částečně inspirován skutečnými událostmi více viz: recenze na CSFD.cz). Sice jsem neměl velké očekávání, ale Rivalové mě hodně příjemně překvapili, pohodový, odpočinkový film, který navíc v kině, na velkém plátně s prostorovým zvukem vynikne mnohem víc než na naší domácí televizi (mohu tento film tedy doporučit, tak 4 hvězdičky z pěti).

Celý zážitek mi ale zkazil úvod promítání. Přijdeme do sálu, usadíme se a za pár minut se spouští promítání. S tím, že na začátku bude pár reklam, jsem počítal. Když se ale po 15 minutách pořád střídaly reklamy  s upoutávkami na jiné filmy, začal jsem být už lehce naštvaný. Po 20-ti minutách už jsem byl vyloženě otrávený. Naštěstí to už za chvilku skončilo. Celkově úvodní reklamy / upoutávky na jiné filmy zabrali cca 20 – 25 minut.

Zajímavé bylo, že během konce reklam a těsně po začátku filmu dorazilo do sálu odhadem tak 10 lidí. To jsou zřejmě pravidelnější návštěvníci kina, kteří to mají lépe vychytané.

Opravdu musím platit za reklamy?

Pamatuji se, že i dříve v kině bývali reklamy, ale mám pocit, že to bývalo snesitelnější. Dvě nebo tři reklamy, upoutávka na 1 – 2 filmy a začalo se promítat. Maximálně 10 minut.

Reklamy v délce přes 20 minut mi přijdou extrémní. Pochopil bych, kdyby bylo promítání zdarma, pak by to dávalo smysl. Přetrpím si půlhodinu reklam, ale film mám zadarmo. Ale pokud zaplatím vstup v ceně 150+ Kč za osobu, pak nečekám, že mi kino sebere 20 minut mého života. Pokud bych to bral do extrému, tak vzhledem k mému průměrnému příjmu mě ve finále kino stálo minimálně 2x tolik (cena za lístek + cena zbytečně promrhaného času).

Upřímně, příště si návštěvu kina rozmyslím. Už mi nebude stačit, aby to byl nějaký „koukatelný“ film, ale bude to muset být něco extra, abych byl ochotný na to jít do kina. Na ten zbytek se raději podívám doma.

S poctivostí nejdál dojdeš …

Můj zážitek z kina je ale jen malá část. O moc lepší to není ani u hudby, filmů, elektronických knih. Sice se situace mění, ale dost pomalu.

Když jsem kolem roku 2000 začínal používat internet, tak při rychlosti vytáčeného internetu byl člověk rád, že se mu stáhly nějaké fotky. Pak se mi internet začal zrychlovat (IDSN, ADSL, kabelový internet od UPC, symetrická optika … atd.).

Časem jsem (jako asi každý) začal stahovat hudbu, filmy a poslední dva – tři roky i ebooks (nj. Kindle ze mě udělal pravidelného čtenáře).

Před pár let, kdy ještě běžná cena DVD byla 400 – 600 Kč a nebyla jiná alternativa, mě ani „nenapadlo“ filmy kupovat. U hudby to bylo trochu jiné. Když se mi něco hodně líbilo, tak jsem si to CD nakonec koupil. Ale bylo to tak jedno z dvaceti stažených alb.

Byla to doba DC++, torrentů apod. Časem jsem ale začal být pohodlný, a už se mi nechtělo čekat, až se mi něco stáhne (u P2P nikdy nebylo jisté kdy a jestli se to stáhne). Takže jsem postupně přešel na placená úložiště typu RapidShare, nebo český Hellshare, Uloz.to. Nedělá mi problém jednou za rok zaplatit kredit 1 – 2 tisíce a pak si stahovat to co chci solidní rychlostí (btw. na kabelovém internetu od UPC s 60-ti megabitovým dowloadem je stažení jednoho běžného filmu na 3 – 5 minut, takže je kolikrát rychlejší si film znovu stáhnout, než hledat do jaké složky jsem ho „uklidil“).

Stahování z internetu je rychlé, pohodlné, většinou zadarmo. Co taky jiného, když neení žádná jiná alternativa?

Myslím, že kdyby existovalo nějaká „filmová banka“, kde by byl dostatečný výběr filmů, a s ročním předplatným řekněme do 5000 Kč, tak bych byl jen rád. Vím, že v ČR je „jakékoliv“ stahování z internetu legální, ale osobně bych čas od času docela rád zaplatil, abych ocenil autora. Stejně jako v restauraci rád dám i poměrně vysoké spropitné, pokud jsem spokojený. Ale ono to ani nejde.

Bohužel situace je taková, že buď takové služby nejsou v ČR dostupné (např. Netflix), nebo mají extrémně malý výběr (české Voyo) . Ani na iTunes se toho zas tak moc nedá koupit (hudba je zde OK, ale s filmy je to horší a české knihy jsou tam vyloženě rarita).

Když se mi dostane do ruky nějaké „poctivě“ koupené DVD, tak bývá také zaplácané reklamou, která se nedá přeskočit. Když jsem si nedávno chtěl koupit e-knihu, tak to skončilo na tom, že se dali sehnat jen nějaké podivné formáty (s DRM), ale nic v ePub, mobi nebo jiný formát, který by zvládla čtečka Kindle. Takže jsem musel opět „nakupovat“ na alternativních zdrojích (čili si to stáhnout).

Celé je to nějaké postavené na hlavu

Používám různé (i placené) internetové služby. Drtivá většina z nich má nějakou formu „free trial“. Buď plná verze na několik dní/týdnů zdarma nebo nějaká limitovaná „lite“ verze zdarma navždy a platí se za přidané funkce.

Často si takto něco vyzkouším a po chvíli zjistím, jak moc mi to pomáhá, ulehčuje práci a pak nemám problém zaplatit nějakou rozumnou částku. Zaplatit 2 – 3 tisíce za licenci / roční paušál u služby, která mi ušetří pár desítek hodin mého času je skvělá cena.

Proč něco podobného nejde i u filmů? Myslím, že kdyby oficiální distributoři nabízeli přímo ze svých serverů ke stažení méně kvalitní kopie filmů tak to bude mít dvojí efekt. Jednak spolehlivě „zlikvidují“ různé „parazitní“ sdílecí servery typu Uloz.to. Navíc dají lidem možnost vyzkoušet si, jestli je film bude bavit nebo ne. A pokud ano, pokud se na něj budou chtít podívat v pořádné kvalitě, tak si zaplatí nějaký rozumný poplatek a/nebo paušál.

Já osobně často stáhnu třeba 10 filmů a z nich se podívám na 3 – 4, protože ten zbytek mě nezaujme, takže se podívám jen na prvních pár minut a pak film mažu (nebo častěji uložím do nějaké složky „někdy se podívat“ a jednou za půl roku tuhle složku radikálně promažu (tj., stejný výsledek, jako kdybych ten film smazal hned)).

No nic, potřeboval jsem si jen trochu ulevit, protože tohle fakt nechápu. Kdybych já ve své práci kladl svým klientům stejné množství omezení, překážek., kdybych je pořád něčím šikanoval, tak bych už asi dáno skončil na Úřadu práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *