Mobilizace 1938: celým barákem se nesl dupot chlapů, jak spěchali ke svým vojenským útvarům

Narazil jsem na jeden článek, který se lehce dotýká téma mobilizace v roce 1938. Primárně je o něčem jiném – hodnotí současnou politickou / morální situaci, částečně i ve vztahu k výsledku voleb (pozn.: předčasné volby do poslanecké sněmovny na podzim 2013).

Při čtení toho článku na Aktuálně.cz mě doslova „praštilo“ do očí toto:

Zažil jsem ovšem i mobilizaci v osmatřicátém, Mnichov, odstoupení pohraničí hitlerovskému Německu… Bydleli jsme tenkrát v činžáku, a když byla rozhlasem vyhlášena mobilizace, celým barákem se nesl dupot chlapů, jak spěchali ke svým vojenským útvarům. Lidé šli bránit svoji – a to bych podtrhl – těžce vydobytou republiku. Bez ohledu na to, jak těžké chvíle jim krize přinášela. A nevzdali to ani při nacistické okupaci – tisíce odešly bojovat za hranice a další tisíce pokračovaly v odporu doma v ilegalitě.

Celý rozhovor s historikem Zdeňkem Mahlerem zde

První co mě po přečtení těchto slov napadlo co by se asi tak ozývalo na schodech našich paneláků dnes? Pokud by z nějakého (mě nepředstavitelného) důvodu byla vyhlášena mobilizace?

Pravda dnes by to stát měl mnohem jednoduší. Nemusel by se spoléhat jen na rozhlas, stačilo by hodit příspěvek na Facebook, Twitter nebo při nejhorším pustit „reklamu“ do televize.

Silně ale pochybuji, že by většina dnešních lidí měla tak silné odhodlání bránit svoji republiku. Pomíjím takovou drobnost, že třeba já už patřím k oné generaci, která je nepostižená základní vojenskou službou, takže i kdybych vyrazil k nějakému vojenskému útvaru, tak bych jim tam asi nebyl moc platný. Leda že by armáda během mobilizace potřebovala odřídit implementaci nějakého IT systému.

I když těžko říct jak by to dnes vlastně vypadalo. Co by dělalo těch našich slavných 14 Gripenů (nebo kolik jich vlastně je), pár desítek Pandurů, výsadkáři s padáky co je mohou zabít, nebo hradní stráž se speciálními odstřelovačskými puškami?

Nechci se pouštět do nějakých hlubokomyslných úvah (ani to neumím). Chápu také, že panu Mahlerovi přijde (jako každému starému člověkovi) minulost mnohem lepší než jaké to doopravdy bylo. Ale v tomto případě mám také pocit, že dnes už mají lidé jiné starosti než řešit takové blbosti jako je „občanství“, hrdost na svou republiku a na to že jsem Čech.

Do mých pocitů se asi promítá mimo jiné i výsledek právě dokončených předčasných voleb. Neřeším výsledek. Byť výsledek Komunistů a ČSSD (dohromady téměř 35%) je pro mě hodně silné sousto. Zvlášť když se do našeho parlamentu mohou dostat lidi jako nový poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Pán, který zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne a nestydí se prohlásit:

Použil jsi někdy obušku proti ženě?
„Pokud jsem ohrožen, mohu podle zákona použít obušek. Je-li dav agresivní, velí se „Za použití obušků, vpřed“. Ale vůči ženám se obušky nepoužívají. Celkem jsem je proti ženě použil dvakrát, to když jsem byl ohrožen.“

Jakým způsobem?
„Ta dívka na mě plivla a dala mi facku. Podle zákona jsem obušku mohl použít.“

Více o našem novém poslanci za KSČM zde

Tohle je smutné ….

V situaci kdy každý koho znám nadává na současný stav v naší zemi – ať už se jedná o politiku, korupci, prostě obecně bordel – mě velmi překvapuje, že 40% lidí nemělo potřebu se k tomu vyjádřit. Osobně bych čekal, že i vzhledem k velkému počtu nových stran půjde letos volit co nejvíce lidí. Hezký souhrn jsem našel tady: „Při pohledu na 60% účast se tedy dere na jazyk otázka: nevolící voliči, co ještě chcete?

No nic, ulevil jsem si, a půjdu něco dělat. Btw. ještě zpět k té mobilizaci, pokud je to téma které vás zajímá, v „nedávné době“ jsem si uložil odkazy na několik zajímavých článků. Ať už to byl seriál na iDnes.cz, který v průběhu celého roku popisoval stav naší armády v roce 1938 (na běžnou úroveň tohoto „polo bulvárního“ média je to extrémně kvalitní seriál článků).

iDnes.cz: Válka, která se nekonala (seriál cca 10-ti článků)

Nebo zamyšlení několika lidí proč to v roce 1938 dopadlo tak jak to dopadlo:

75 let od Mnichova: Kdo ještě tehdy stál o demokracii?
75. výročí Mnichova: Dalo se rozbití ČSR zabránit?
75 let od Mnichova: Společně prolitá krev národ stmelí
atd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *