Od 1. 1. 2018 by tak mohla být minimální mzda ve výši 12 200 Kč.

Kolik bude minimální mzda v roce 2018?

Před několika dny proběhlo jednání mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů (tripartita), na němž se mimo jiné řešilo i zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018. Sice se na ničem konkrétním nedohodli, ale zazněly zde určité návrhy, od kterých se s největší pravděpodobností, bude odvíjet zvyšování minimální mzdy v roce 2018.

Kolik je minimální mzda v ČR v roce 2017?

Na začátku roku 2017 (od 1. 1. 2017) proběhlo poslední zvýšení minimální mzdy. A nejednalo se jen o nějakou „kosmetickou“ úpravu (za jakou leze považovat třeba zvyšování důchodů, kde se obvykle přidává několik desetikorun nebo maximálně nízké jednotky stokorun).

Od 1. 1. 2017 se v ČR zvyšovala minimální mzda z částky 9900 Kč (v roce 2016), na částku 11 000 Kč (v roce 2017). Tedy zvýšení o 1100 Kč, neboli o 12,3%. Adekvátně k tomu, se pak měnila i minimální zaručená mzda.

Note: Tu nejnižší, minimální mzdu bere v ČR cca 100 – 120 tisíc zaměstnanců. Mnohonásobně více zaměstnanců ale dostává minimální zaručenou mzdu. Aktuálně je 8 skupin zaměstnání/profesí, rozdělených „podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce“. Tyto skupiny pak mají určenu zaručenou minimální mzdu (což je něco jiného než platové tarify ve státní správě). Pokud se zvýší minimální mzda, tak automaticky dochází i ke zvýšení této minimální zaručené mzdy.

Vláda nyní navrhuje zvýšení minimální mzdy od roku 2018 o celých 1200 Kč. Od 1. 1. 2018 by tak mohla být minimální mzda ve výši 12 200 Kč. To se ale nelíbí ani odborářům (ti by chtěli zvýšení o 1500 Kč na 12500 Kč), a ani zaměstnavatelům (ti by zase chtěli zvýšení maximálně o 800 Kč na 11800 Kč).

Jaká tedy bude výše minimální mzdy, je zatím nejasné. Nezapomínejme ale na to, že na podzim nás čekají volby a zvýšení minimální mzdy, bude pravděpodobně současnou vládou řešeno režimu „předvolebních slibů“ (aneb „zapomeňte na poslední 4 roky, teď vám rychle něco naslibujeme, abyste věděli koho volit“).

Minimální mzda by měla být 40% z průměrné mzdy

Především zaměstnavatelé jsou poměrně silně nespokojeni s tím, jak se provádí zvyšování minimální mzdy. Vadí jim nekoncepčnost a nahodilost tohoto zvyšování. Což je hezky vidět i na našem grafu. Někdy se minimální mzda zvyšuje hodně, jindy zase málo. Někdy se zvyšuje i 2x za rok (např. 1999, 2000, 2006), jindy je několik roků „pauza“.

Zaměstnavatelé tedy navrhují, aby výše minimální mzdy byla „zafixována“, resp. navázána na výši průměrné mzdy v ČR. Tedy, že by se každý rok, minimální mzda zvyšovala tak, aby byla na úrovni 40% průměrné mzdy v předchozím roce.

Pokud by vláda prosadila své zvýšení o 1200 Kč (tedy na 12200 Kč), pak by se poprvé v historii ČR dostala minimální mzda na úroveň přes 40% průměrné mzdy a to na cca 40,5%.

Koho se týká zvýšení minimální mzdy

V roce 2015 pracovalo v ČR asi 115 000 lidí za minimální mzdu (novější údaje jsem nenašel). Tedy asi 3% zaměstnanců. Zde je nutné mít na paměti i to, že řada z těch, co dostávají minimální mzdu tak činí i proto, že mají třeba exekuce apod. Takže raději pracují jen za minimální mzdu (a zbytek si nechávají platit bokem), jen aby jim exekutor nemohl nic zabavit.

Práce za minimální mzdu byla také poměrně častá v pohostinství. Tam také řada zaměstnanců měla oficiálně jen minimální mzdu, a zbytek měli „bokem“, třeba v rámci spropitného. Díky zavedení EET se ale situace v pohostinství značně mění. Četl jsem, že v roce 2017 se očekává značný prudký růst průměrné mzdy v tomto sektoru, a to až o 20 – 30%. Tedy násobně více než bude růst průměrné mzdy v jiných odvětvích. To ale není růst mzdy v tom pravém slova smyslu, spíše se jedná o jakési narovnání do „normálního“ stavu.

Jak již ale bylo zmíněno výše, růst minimální mzdy se netýká pouze této skupiny (3% zaměstnanců). Zvýšení ovlivní násobně více lidí, protože se bude adekvátně zvyšovat i minimální zaručená mzda, která se týká několika desítek procent zaměstnanců.

Zvýšení minimální mzdy jako součást předvolebního boje

Lze jen spekulovat nakolik je toto připravované zvýšení minimální mzdy součástí předvolebního boje. Přece jen to není jen tak samo o sobě, že před blížícími se volbami, vláda najednou „honem“ řeší zvyšování důchodů, zvyšování minimální mzdy, různé změny v systému sociálních dávek apod. Ta souvislost s blížícími se volbami opravdu není jen čistě náhodná, že?

Je ale současně pravda, že Česká republika má stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. A to jak z pohledu absolutní částky (zde jsme s částkou 407 Euro na 18 místě z 22), tak i z pohledu poměru minimální a mediánové mzdy. Takže zvýšení minimální mzdy dává smysl.

Pořadí a země Rok 2017 Podíl k mediánu
1. Lucembursko 1999 € 56%
2. Irsko 1563 € 45%
3. Nizozemí 1552 € 56%
4. Belgie 1532 € 52%
5. Německo 1498 € 53%
6. Francie 1480 € 62%
7. Velká Británie 1397 € 49%
8. Španělsko 826 € 45%
9. Slovinsko 805 € 62%
10. Malta 736 € 48%
11. Řecko 684 € (nejsou data)
12. Portugalsko 650 € 64%
13. Estonsko 470 € 40%
14. Polsko 453 € 52%
15. Slovensko 435 € 46%
16. Chorvatsko 433 € (nejsou data)
17. Maďarsko 412 € 54%
18. Česko 407 € 39%
19. Lotyšsko 380 € 52%
20. Litva 380 € 52%
21. Rumunsko 275 € 50%
22. Bulharsko 235 € 57%

Je opravdu nutné zvyšovat minimální mzdu?

Na to je určitě možné najít několik různých pohledů. Z pohledu zaměstnavatele to může být zbytečné. Je nutné si uvědomit, že za poslední rok, má ČR jednu z nejnižších nezaměstnaností. I díky tomu poměrně výrazně roste průměrná mzda. V některých odvětvích zaměstnavatelé marně hledají nové zaměstnance. A když už, tak je musí přeplácet.

Takže těch lidí, kteří by neměli na výběr žádnou lepší práci, než tu za minimální mzdu asi moc nebude (jak už jsem zmiňoval výše, nemalá část lidí dělá za minimální mzdu dobrovolně z důvodu dluhů a exekucí).

Také je dobré mít na paměti, že zvýšení minimální mzdy o 1200, pro zaměstnavatele reálně znamená zvýšení mzdových nákladů o cca 1600 Kč (zvýší se povinné odvody na sociální/zdravotní pojištění, které musí zaměstnavatel platit).

Výše platu by také měla být záležitostí dohody. Je pravda, že zaměstnavatel má většinou možnost jednat z pozice síly – zvláště v některých odvětvích nebo v některých „chudších“ regionech. To ale dost možná momentálně ani neplatí. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti v mnoha oborech, nyní asi jedná z pozice síly spíše zaměstnanec (nyní je on to nedostatkové zboží), nebo je vyjednávání o výši platu rovnocennější dialog, než když je nějaká krize a vysoká nezaměstnanost.

Minimální mzda, zvýšení daňových slev nebo základní nepodmíněný příjem?

Má tedy stát vnucovat zaměstnavatelům nějakou konkrétní minimální mzdu? Proč by měl zaměstnavatel zvyšovat nějakému nekvalifikovanému zaměstnanci mzdu o 10 – 15%, jen proto, že to nařídí vláda? Produktivita práce tohoto zaměstnance se tím nezmění. Takže to vede jen k navýšení nákladů zaměstnavatele, a tím i zvýšení cen jeho výrobků. Což ve finále pak může vést i k růstu inflace.

Řada renomovaných ekonomů se tak spíše než ke zvyšování minimální mzdy, přiklání spíše ke zvýšení daňových úlev pro nízkopříjmové skupiny. V určitých případech mohou vyšší daňové úlevy vést až k záporné dani (kdy je místo placení daní zaměstnanci vracen daňový bonus). V některých státech také začínají experimentovat se zavedením základního nepodmíněného příjmu. Jestli je to ale ta správná cesta ukáže až čas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *