Za týden začínají senátní volby a volby do krajských zastupitelstev. Ty mají probíhat 7. a 8. října (senátní a krajské) a o týden později pak druhé kolo senátních voleb – tj. 14. a 15. října

Kdy jsou volby v roce 2016 – Senátní volby 2016 – proč nechodím volit?

Za týden začínají senátní volby a volby do krajských zastupitelstev. Ty mají probíhat 7. a 8. října (senátní a krajské) a o týden později pak druhé kolo senátních voleb – tj. 14. a 15. října.

V Brně si navíc mají udělat ještě referendum od přesunu hlavního nádraží.

Pamatuji, jak jsem asi před 15 roky žil nějakou dobu v Brně, a už tehdy se tam přesun nádraží řešil, a pořád nic. Asi nějaký brněnský evergreen. No jo, jako „pražák“ si mohu říkat že „brňáci“ jsou divní.

Ale upřímně, pokud bych si mohl vybrat tak si zvolím raději Brno než Prahu. I když jsou „brňáci“ divní 🙂 … ale to odbočuji.

Kdy jsou volby v roce 2016

  • 1 kolo senátní volby – pátek 7. října 2016 a sobota 8. října 2016
  • Krajské volby (volby do krajských zastupitelstev) – pátek 7. října 2016 a sobota 8. října 2016
  • 2 kolo senátní volby – pátek 14. říjen 2016 a sobota 15 říjen 2016

Má vůbec cenu chodit volit?

Za chvíli budou volby a já přemýšlím, jestli bych tam měl letos zajít nebo jako obvykle to ignorovat.

Proč nechodím volit

Naposledy jsem byl volit, když mi bylo čerstvých 18 roků. To jsem měl narozeniny snad jen 14 dní před volbami. Byl jsem plný nadšení z toho, že jsem konečně plnoletý a dospělý (i když reálně jsem začal být dospělý až tak o deset roků později, když se mi narodila dcera), a šel jsem volit. Připadal jsem si důležitě.

Přece jen, každý občan by se měl zajímat o to co se v jeho zemi děje. O to, kam tahle republika směřuje. O to, jestli nám „vládnou“ jen trapné figurky, které si snaží „nahrabat“, nebo jestli tam je někdo zodpovědný.

Sledoval jsem zprávy (tehdy v době počátku internetu to byly jen noviny) a pečlivě jsem vybíral. Nakonec jsem „slavnostně“ zvolil. Netrvalo to ani pár týdnů a strana, kterou jsem zvolil, protože jsem věřil (byť nebyla zcela ideální), že má lepší vizi budoucnosti, než jejich opoziční konkurence, se dohodla právě s touhle konkurencí na rozdělení „moci“ (ano byla to právě „slavná“ opoziční smlouva pod taktovkou Miloše Zemana a Václava Klause).

Přiznám se, že mě to tehdy velmi znechutilo. Zatímco v předvolební kampani to byli celkem dost nesmiřitelní nepřátelé, zastávající téměř ve všem úplně opačná stanoviska, najednou to byli kamarádi, kteří našli společnou řeč. A skvěle si rozuměli.

Sliby se slibují a politici se radují ….

Tak jsem si říkal, že nechápu, k čemu jsou vlastně volby a předvolební sliby. Přece když už něco před volbami slibuji tak bych se tím měl řídit. Nebo alespoň jasně říci proč tento jeden konkrétní předvolební slib není možné splnit.

Od té doby jsem na volby poněkud zanevřel. Částečně to bylo dáno i tím, že pak jsem skoro 10 let žil asi 350 kilometrů od svého trvalého bydliště a jen kvůli volbám se mi tam jezdit nechtělo.

Teď už mám nějakou dobu trvalý pobyt tam, kde skutečně žiji, takže bych klidně mohl jít volit. Ale absolutně netuším koho.

Schválně jsem si dal tu práci, abych si prošel předvolební programy místních kandidátů. Pánové a dámy kandidáti prominou, ale vše co jsem četl je jen „hromada keců“. Všechno co slibují, jsou z větší či menší části jen „bull-shits“. Během uplynulých let jsem se potkal až s příliš velkým množstvím PR specialistů a reklamních agentur na to, abych poznal to, co je „rozumná myšlenky“ a co je jenom „PR kec“, který má jen nalákat voliče.

Kolik je „slušných“ politiků na 100 „zlatokopů“

Někdy si říkám, kolik těch slušných/rozumných lidí v politice vlastně je. Když sleduji zprávy tak je to každou chvíli něco o tom jak ten, či onen, politik přijal nějaký úplatek. Nebo kauzy typu Bárta či Babiš, kteří se rozhodli spojit podnikání s politikou, a o nějaký reálný prospěch jim vůbec nejde atd.

Říčkám si kolik těch slušných lidí má „žaludek“ na to, dělat politiku. Znám několik lidí, kteří pomáhají lidem/společnosti okolo sebe. Ale ti určitě netouží stát před kamerami a vytahovat špínu na své oponenty.

Tak trochu si říkám, že 2/3 politiků musí mít nějakou psychickou poruchu, aby na tohle měli žaludek.

Jen tak od oka bych řekl, že v politice je tak maximálně 20% slušných lidí (těch, kdo se opravdu něco snaží – resp. věřím, že na místní úrovni (v obcích a na radnicích to může být i více), ale mám na mysli tu „velkou politiku), a minimálně 50% těch, kterým jde primárně o vlastní obohacení. Ten zbytek je někde mezi, o něco málo se snaží a současně „nepohrdnou“, když jim to přinese nějakou výhodu, nebo finanční (či jiný) efekt. Dost možná je ten poměr i mnohem horší.

Každý je na prodej a nemusí se nutně jednat o úplatky

Kdysi jsem pracoval pro jednu firmu, která řešila poměrně velké IT zakázky. Několikrát jsem se účastnil schůzek (a dvě z nich byli přímo v Poslanecké sněmovně), kde se „konzultovalo“ se „spřátelenými“ poslanci, sedícími v těch „správných“ výborech. A nebyly to úplatky.

Ono stačilo, když se jednalo o poslance, který se věnoval nějaké problematice, třeba například zrakově postižení. Takový poslanec, se přizval jako nezávislý konzultant (s patřičně tučnou odměnou) na vývoj programu, který umožnoval slabozrakým/nevidomým číst text z monitoru (převod textu na hlas). Nebyl v tom žádný úplatek. Řešili se čistě praktické věci. Ale během řešení těchto reálných věci, jen tak mezi řečí, padla zmínka o tom, že naše firma se nyní účastní tendru na XY státní zakázku o které shodu okolností rozhoduje kolega daného poslance, nebo ministr ze stejné strany. Nebo to pro změnu byla nějaká změna zákona, která by přinesla nutnost firmám/úřadům instalovat určitý typ software (který naše firma shodou okolností také vyvíjela) atp.

A hned po tom následuje zmínka o tom, jak mělo minulé školení pro naše programátory (honorované částkou v řádu  desítek tisíc korun) úspěch, a že bychom ho potřebovali zopakovat pro naši další pobočku (což už tak trochu byl, minimálně nepřímý, úplatek).

Přímá nabídka peněz pochopitelně nikde, ale ono stačí jen naznačit (a to mluvím jen o tom, u čeho jsem byl, vzhledem k tomu, že tehdy se jednalo ještě o poměrně „juniorní“ pozici, tak jsem se ani nedostával na všechny meetigy. Co řešili pánové mezi 4 očima netuším, ale dost možná došlo i na nějaké „krabice od vína“.)

A to byl jeden z důvodů, proč jsem v této firmě poměrně rychle skončil, byť jsem tam měl násobně vyšší plat než v dalším zaměstnání. Nějak jsem na to neměl žaludek. A současně mě to silně „vyléčilo“ z jakékoliv důvěry vůči politikům.

Abych to nějak uzavřel. Když přemýšlím nad tím, jestli jít volit, tak opravdu nevím. Jako běžný člověk, bez investice i několik desítek (a možná i více) hodin času, nemám šanci zjistit, co je daný kandidát zač a o co vlastně usiluje. I když budu studovat předvolební programy a veřejné prohlášení dotyčného tak si udělám jen velmi povrchní obrázek.

Dává tedy smysl jít volit jen na základě nějakého pocitu, nebo dojmu? To, že bych šel volit podle stranické příslušnosti, považuji za úplně absurdní – na to má každá z aktuálních větších/středních politických stran příliš mnoho kostlivců ve skříni (a často i na skříni, pod skříní, něco málo v šuplíku, a zbytek se jen tak válí po podlaze). Když už, tak bych možná byl ochoten vložit svoji důvěru v konkrétního člověk, ale volit stranu? Ani omylem.

PS: aby mě někdo nenařknul, že na jednu stranu nechodím volit, a pak si jen stěžuji. Já jsem si plně vědom toho, že když nevolím, tak si nemám právo stěžovat. Ano, když chytnou Ratha s „krabicí od vína“ tak si nějaký komentář neodpustím. Na druhou stranu pokaždé, když náš prezident provede nějakou volovinu tak sice „skřípu“ zubama, ale raději jsem zticha. Protože byť jsem ho nevolil, tak jsem se ani nepokusil zvolit někoho jiného. Tj. chápu, že nemám právo nadávat na tuto konkrétní „figurku“, když jsem se s tím nepokusil nic udělat. Tento článek je spíše zamyšlení nad tím, že opravdu nevím, koho bych měl případně volit. Jako, že bych i šel volit, ale z dostupných možností tam prostě není nic, co by se dalo vybrat. A volit „méně shnilé jablko“ proti tomu „totálně shnilému“ a „plesnivému“ mi nepřijde jako rozumná volba.

  1 Comment

  1. Tonda   •  

    Uplne shodou okolnosti jsem zabloudil na tento komentar,tak treba napisi lres telefon (proto kratce,nebot se mi spatne pise) nazor. Myslim si, ze ma smysl volit, ac vyber neni dobry. Zaprve je tam furt tech cca 20% „slusnych“ (s odhadem souhlas) a je fer je podporit a pokusit se odhadnout,kteri to jsou treba podle tech prohlaseni. Do urcite miry torozlisit lze, ac samozrejme muze se clovek plest.

    A celkove si myslim,ze je vzdy dobre volit i mezi dvema kandidaty toho lepsiho,byt treba mohou byt oba nesympaticti apod.

    Treba zrovna volba prezidenta toho je docela dobrym dukazem. Lidi vybirali z 9 kandidatu a vybrali si (dle me) fakt toho nejhorsiho, mozna jeste spolecne s Bobosikovou tedy co mohli. A to dokonce i v dvoukolove volbe!, ktera prave ma to riziko chyby minimalizovat. Pak bohuzel jsou zodpovedni za tohohle „prezidenta“ i lidi co nevolili a nechali tu masu ho zvolit. A myslim,ze se vice a vice potvrzuje jak velka chyba to byla!

    Jedina nadeje je doufat,ze lide se pouci,alespon nejaka cast. Nejsem optimista 🙁 , ale v urcitou nadeji verim. A doufam, pokud zustanu u tohoto prikladu,ze treba pokud by snad nedejboze chtel tento prezident kandidivat podruhe,tak aspon cast lidi,co minule radsi ani nevolili se mobilizuje a nenecha ostatni udelat tu chybu i podruhe.

    A propos, u vas/tebe je to o to kurioznejsi, ze i pres to znechuceni z opozicni smlouvy (kterou ja uz zazil pouze coby dite,a v onu dobu me politika nezajimala) jsi tedy nebyl dostatecne motivovan pokusit se jednomu z hlavnich strujcu dosahnout dalsiho „uspechu“:-(

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *