Branná v Jeseníkách, foceno na kótě 947 – cca po prvních 6 kilometrech, a po tom co jsem překonal převýšení asi 450 metrů (od výchozího bodu). (50°10'23.661"N, 17°3'51.059"E)

Fotky: Branná – Jeseníky

Nedávno jsem vyrazil na víkend na horách, v přírodě. Už jsem o tom jednou psal. Teď jsem se dostal k tomu, abych si prošel fotky, a řekl jsem si, že jich pár dám i sem na web. Předem ale varuji, že jsem hodně mizerný fotograf. Resp., co se týká focení tak jsem totální „lama“. Takže moje focení představuje mačkání jednoho tlačítka na poměrně obyčejném digitálním foťáku. Jenom sem tam jsem schopný přepnout nějaký jiný režim (ale to je spíše jen pro to abych zkusil, co to dělá, než že bych se úmyslně o něco snažil).

Foto 1: rozcestník turistických cest kousek od železniční stanice v Branné

První fotka je trochu symbolická – rozcestník turistických cest kousek od železniční stanice v Branné. Začátek mého putování. Jak už jsem psal minule, do Branné jsem jel vlakem (je to přece jen trochu symbolické, jako student jsem jezdil také vlakem. Ani by to nebylo ono jezdit autem = to bych se musel vracet na nějaké konkrétní místo, takto jsem měl volnost, že prostě někam dojdu a až mě to přestane bavit tak si najdou nějaký odvoz).

Branná – most u železniční stanice, 578 metrů nad mořem, od teď už to bude pořád jen do kopce, alespoň prvních pár kilometrů. (50°8'54.043"N, 17°0'49.614"E)

Branná – most u železniční stanice, 578 metrů nad mořem, od teď už to bude pořád jen do kopce, alespoň prvních pár kilometrů. (50°8’54.043″N, 17°0’49.614″E)

Foto 2: Pohled z údolí říčky Branné

Druhá fotka je také trochu symbolická. Vyrostl jsem v podobném prostředí, tj. v „horách“. Proto mám tak rád, když jsou kolem mě kopce. To je jedna z věcí, na které se s manželkou neshodneme, ta vyrostla v Praze a část života prožila kousek od Poděbrad, pro ní tedy „kopce“ znamenají, že krajina kolem není jako placka, ale je lehce zvlněná. Já to mám trochu jinak, když jsem v místě, kde je obzor lemován opravdovými kopci, tak je mi krásně :).

Focena cca 2 km od železniční stanice v Branné, v údolí říčky Branná (směr na Ostružnou). (50°9'53.509"N, 17°1'52.001"E)

Focena cca 2 km od železniční stanice v Branné, v údolí říčky Branná (směr na Ostružnou). (50°9’53.509″N, 17°1’52.001″E)

Foto 3 – 5: Foceno na kótě 947

Třetí až pátá fotka: na ní není nic zvláštního, vyfotil jsem ji na kótě 947. Vyškrábat se až sem s batohem na zádech bylo poměrně pekelné. Tehdy mi došlo, že bych fakt měl začít něco dělat, chodit cvičit nebo běhat nebo něco. Moje kondice už prostě stojí za houby. Tady – jak jsou focené ty následující fotky – jsem asi 15 minut odpočíval, snažil se vydýchat, doplnit tekutiny a hlavně v sobě najít trochu pevné vůle abych byl schopný pokračovat dál. Vůbec se mi nechtělo se zvedat a dávat si na záda ten těžký batoh.

Branná v Jeseníkách, foceno na kótě 947 – cca po prvních 6 kilometrech, a po tom co jsem překonal převýšení asi 450 metrů (od výchozího bodu). (50°10'23.661"N, 17°3'51.059"E)

Branná v Jeseníkách, foceno na kótě 947 – cca po prvních 6 kilometrech, a po tom co jsem překonal převýšení asi 450 metrů (od výchozího bodu). (50°10’23.661″N, 17°3’51.059″E)

Další fotka ze stejného místa, už bylo docela pozdě a začínalo zapadat sluníčko, do cíle, kde jsem chtěl nocovat, to bylo cca ještě 2 km a 150 výškových metrů. (50°10'23.661"N, 17°3'51.059"E)

Další fotka ze stejného místa, už bylo docela pozdě a začínalo zapadat sluníčko, do cíle, kde jsem chtěl nocovat, to bylo cca ještě 2 km a 150 výškových metrů. (50°10’23.661″N, 17°3’51.059″E)

Tohle je ještě jednou kóta 947, nepovedlo se mi to moc dobře vyfotit, je tam velká „paseka“ která byla zrovna celá porostlá kytkami – vypadlo to nádherně. (50°10'23.661"N, 17°3'51.059"E)

Tohle je ještě jednou kóta 947, nepovedlo se mi to moc dobře vyfotit, je tam velká „paseka“ která byla zrovna celá porostlá kytkami – vypadlo to nádherně. (50°10’23.661″N, 17°3’51.059″E)

Foto 6 – 8: Pohled do údolí

Šestá až osmá fotka: ty jsou focené druhý den ráno, nějak jsem nemohl dospat a tak jsem vyrážel na další cestu už někdy v pět ráno, takže akorát svítalo, když jsem měl z vrcholků kopců nádherný výhled do údolů pod sebou.

Dole pode mnou v údolí byla mlha (ranní opar). Tohle se snad ani nedá vyfotit. Jsou to okamžiky, při kterých jsem si 100% jistý, že to stojí za to, vyškrábat se na vysoký kopec a snést trochu nepohodlí při nocování venku.

Tohle je také jeden z případů, kdy lituji, že neumím fotit trochu líp. Docela rád bych se podělil o to, co jsem tam viděl. Tohle je hodně slabé. Tak snad jen pro lehkou představu, proč se mi tam tak líbilo a proč jsem si ten víkend tak užil.

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 6: Pohled od údolí – Branná – Ostružná

Foto 9: Pěchotní srub STM 52 – Obora

Devátá fotka: Pěchotní srub STM 52 obora. V okolí Branné a Starého Města, je poměrně hodně pozůstatků na dobu před druhou světovou válkou. V době hrozící agrese ze strany nacistického Německa se zde horečnatě budovalo lehké a těžké opevnění.

Zatímco lehké opevnění bylo asi postavené kompletně – v okolí jsou desítky malých betonových objektů, které mají zpravidla 2 střílny pro kulomety, z těžkého opevnění bylo postaveno jen několik objektů. U některých stihli jenom vykopat „jámu“ nebo vybetonovat základovou desku.

Toto jeden z nich, který byl částečně dokončen. Při pohledu na tyhle betonová monstra si uvědomuji to množství energie, které do jejich stavby lidé investovali i ty nakonec zmařené naděje. Je mi z toho docela smutno.

Pěchotní srub STM 52 obora, kousek od Branné, vybetonovaný v září 1938, nebyly osazeny pancéřové zvony, střílny pro těžké kulomety vpravo a vlevo byly osazeny, objekt tedy mohl být částečně bojeschopný. Objekt je silně poškozen – německá armáda wermacht na něm prováděla pokusy. Smutná připomínka dávné snahy udržet svobodu Československé republiky proti válečné agresi nacistického Německa. (50°10'10.143"N, 17°3'2.582"E)

Pěchotní srub STM 52 obora, kousek od Branné, vybetonovaný v září 1938, nebyly osazeny pancéřové zvony, střílny pro těžké kulomety vpravo a vlevo byly osazeny, objekt tedy mohl být částečně bojeschopný. Objekt je silně poškozen – německá armáda wermacht na něm prováděla pokusy. Smutná připomínka dávné snahy udržet svobodu Československé republiky proti válečné agresi nacistického Německa. (50°10’10.143″N, 17°3’2.582″E)

  1 Comment

  1. Ivan   •  

    Já bych to tak špatně s těma fotkama neviděl. Směrovník je kolmo, směrovky jsou čitelné a průhled mezi stromy do kraje je nádherný.

    Stačí namáčknout spoušť, počkat až se zaostří a pak domáčknout. Když se chce vyfotit něco bokem ve stínu a foťák to ukazuje moc tmavě, tak většinou stačí foťák namířit středem na to tmavé, nebo jiné tmavé stejně vzdálené místo (kvůli zaostření) namáčknout pak namířit podle potřeby jinam a domáčknout. Stín pak bude světlejší. Obdobně se může postupovat s příliš světlými místy. Místo na tmavé namířit na světlé místo, námáčknout atd.. Ovšem většinou jde spíše o kompromis mezi světlým a tmavým. Fotka se dá dodatečně, do určité míry, doladit v nějakém programu pro úpravu fotek.

    Osobně fotím s malým částečně porouchaným foťákem z druhé ruky, který jsem už chtěl vyřadit z provozu, protože už skoro nefungoval. Pak jsem do něj dal jiný druh baterií a funguje skoro bez problémů. Známý mi také půjčil takový lepší a dražší foťák, ale fotky jsou z něj horší.
    Zrcadlovka za 30 tisíc by byla sice nejlepší, ale kdo by se s tím tahal. 🙂

    Přeji dobré světlo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *