Pokud je mi známo, tak drtivá většina stromků, které se prodávají o vánocích, není z lesa, ale je vypěstována na nějaké „farmě/plantáži“.

Ekologický vánoční stromeček?

Včera večer se mi po úporném boji podařilo úspěšně nainstalovat náš vánoční stromeček. Vyžadovalo to instalaci a dodatečné úpravy konfiguračních souborů (musel jsem ruční ho ruční pilkou ještě trochu „opižlat“), instalaci doplňujících aktualizací (dva dřevěné klínky aby nebyl nakřivo), minimálně jeden restart. Ale v oddělení péče o zákazníky (manželka) byli nakonec spokojeni a i zákazníci (děti) hodnotí výsledný produkt velmi pozitivně.

Teď tady sedím u počítače a kochám se. Vánoční stromeček prostě k vánocům tak nějak patří. Nějak si neumím představit vánoce bez stromečku. OK, kdybychom neměli děti, tak by asi stačil jen nějaký malý. Ten by klidně mohl být i jen v květináči, nebo alespoň pár větviček.

Jak to mají vánoční stromečky s ekologií?

Nedávno jsem v nějaké diskusi narazil na názor, jak jsou ty vánoční stromečky strašně neekologické a jaký je to hrozný zlozvyk. Desetitisíce zbytečně pokácených stromků každý rok. Jak je to ale vlastně doopravdy?

Vánoční stromky už dávno nerostou v lese

Pokud je mi známo, tak drtivá většina stromků, které se prodávají o vánocích, není z lesa, ale je vypěstována na nějaké „farmě/plantáži“. Asi je to hlavně kvůli tomu, že z lesa nejsou stromky tak hezké. Na „poli“ má každý stromek dostatek místa, jsou ošetřované, tvarované, hnojené, tak aby výsledek splňoval představu ideálního stromku.

Není to asi 100% ekologická záležitost. Ale počítám, že se pro pěstování stromků asi nevyužívá ta nejhodnotnější zemědělská půda. Asi k tomu nebude potřeba ani moc chemie nebo se nespálí tolik nafty, jako třeba při pěstování řepky na „bio-benzín“. Takže ta ekologická zátěž z pěstování stromků asi nebude největší. Největší „zlo“ z pohledu ekologie bude převážení stromků přes půl republiky. Jinak je ale myslím pěstování stromků celkem „ekologické“.

Nejekologičtější stromek

Ano, asi ten nejekologičtější stromek by byl z lesa – z pěstebních prořezávek, kdy se v lese prostě čas od času musí část stromů „pokácet“, aby ty ostatní mohly růst. To je vlastně určitý odpad lesního hospodářství.

Pokud se pak takový stromek po vánocích zlikviduje v nějaké kompostárně tak ekologický dopad bude minimální. Takže pokud si pořídíte podobný stromek z blízkého okolí, pak je „ekologická“ stopa podobného stromku jen minimální.

Umělý vánoční stromek

Jednu dobu byly umělé vánoční stromky velký hit, a tvrdilo se, jak je to ekologické, jak se tím zabraňuje zbytečnému kácení. To je myslím pěkná blbost. Na jedno kilo plastu (PET nebo LDPE ze kterého se dělají třeba PET lahve nebo igelitové tašky v obchodech), se spotřebují asi 2 kila ropy. Nevím, jestli je to stejné i u plastů ze kterých se dělají vánoční stromky, ale asi to bude podobné. Spálením jednoho kila plastu pak vzniknou asi 3 kg CO2 (za předpokladu, že vysloužilý „plasťák“ nakonec skončí někde ve spalovně odpadů, na skládce ho tam „archeologové“ ještě za 100 let).

A to není vše, něco padne i na energii, která je potřeba v celém procesu výroby. Další hromada CO2 se vyprodukuje v lodním motoru, když umělé stromky putují z Číny (kde se vyrábí nejvíc podobných plastových blbostí).

Když pominu to, že plastový stromek je prostě hnusný (a to i když se jejich současný vzhled nedá s tím, co bylo před 10 – 20 lety, srovnávat), tak jeho ekologická stopa bude docela „brutální“. A to i za předpokladu, že pak plastový stromek slouží 10 – 15 roků.

Vánoční stromek v květináči

Možná je zajímanou variantou i vánoční stromek v květináči. Ale nejsem si zcela jistý, nakolik je růst v květináči pro stromek komfortní. Přece jen jehličnany mají docela velký kořenový systém (hezky je to vidět při nějakém polomu v lese). A každoroční přesazování stromu ze zahrady do květináče a zase zpět, by asi stromku také nedělalo moc dobře. Navíc třeba u nás doma by stromek musel v průběhu roku „bydlet“ na balkóně, kam 2/3 dne praží sluníčko, a to by se mu také nemuselo moc líbit.

Vím, že takto existuje i „půjčovna“ stromků – před vánoci vám ho přivezou v květináči domů, a pak zase odvezou. Při posuzování ekologičnosti podobného řešení je asi opět nutné zohledňovat dopravu, takže těžko říci.

Obecně si tedy myslím, že živý stromek, pěstovaný co nejpřirozeněji nebo přímo z lesa je asi ekologický a přírodě to nijak neškodí. Zvláště pokud by se stromky pěstovaly na nějakém místě, které je tak jako tak „zabrané“ člověkem. A pokud po vánocích skončí třeba v ZOO jako krmení pro zvířata nebo v kompostárně.

Pěstování stromků na poli

Dokáži si třeba představit, že by se takové stromky mohly pěstovat třeba pod vedením vysokého napětí. Tato půda je už tak jako tak zabraná (a počítám, že bez elektřiny nechce žít ani velká většina „eko-teroristů“). Tato půda je běžně nevyužitá, nedá se tam nic postavit ani nic moc pěstovat. Tak tam klidně může být třeba plantáž s vánočními stromky (ty se stejně kácí dřív, než vyrostou natolik, aby to vadilo vedení nad nimi). Nebo jsou určitě i jiná místa, kde by se daly stromky pěstovat, bez výraznějších dopadů na okolní krajinu. Ano uznávám, že nasázet stromky na pole, v nějaké úrodné oblasti, je hovadina.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *